Jihočeský vodárenský svaz (JVS) připravuje studii budoucí potřeby vody v kraji. Jedním z hlavních bodů dokumentu bude rozvoj míst kolem budované dálnice D3 a rychlostní silnice R4. Ze studie má vyplynout třeba, v jakém objemu vést či opravovat vodovody. ČTK to řekl ředitel JVS Antonín Princ.

Jihočeská vodárenská soustava měří přes 550 kilometrů, vodu z ní pije a používá přibližně 400.000 Jihočechů, více než polovina obyvatel jižních Čech.

Základem studie bude analýza strategických a územních plánů jihočeských obcí a měst, kraje i plánů výstavby dopravních sítí a rozvoje území. Dokument bude hotov v listopadu.

„Tam, kde vedou nové dopravní možnosti – to znamená výstavba dálnic a rychlostních komunikací – tak kolem nich začnou růst centra, začne se víc rozvíjet urbanizace území. A tam směřuje určitá část zadání. Budeme tomu podřizovat především náš dlouhodobý plán a investiční plány. V příštím roce se to projeví v plánech rozvoje a investic,“ řekl Princ.

Svazu poslouží studie i jako podklad pro jednání s obcemi, které mají vlastní zdroje vody a JVS mají jen jako zálohu. Kapacita sítě je dvakrát větší než současná roční produkce 16 milionů metrů krychlových pitné vody. Letos v létě ji využilo město Písek, kde na přelomu srpna a září klesl průtok v řece Otavě pod množství, při kterém je povolen odběr vody do městské úpravny. Od 29. srpna do 4. září proto do Písku teklo ze soustavy každou vteřinou 30 litrů vody doplňující místní systém.

„Zafungovali jsme jako pojistka. Náš svaz garantuje dodávky vody i obcím, které využívají převážně vlastní zdroje. V případě jejich výpadku jsme smluvně vázáni, je plně nahradit. I proto soustavu stále modernizujeme, protože sucho ohrožuje i náš region,“ řekl provozní náměstek JVS František Rytíř.

JVS, který vznikl v roce 1993, sdružuje 264 obcí a měst a s produkcí kolem 16 milionů metrů krychlových je největším producentem a distributorem pitné vody v kraji. Loni vyrobil 16,07 milionu metrů krychlových vody, meziročně o 1,4 procenta více. Základem svazu je vodárenská nádrž Římov, úpravna vody Plav, čerpací stanice a 35 vodojemů. Jedná se o majetek za sedm miliard korun. Za 25 let existence investoval JVS do vodohospodářské infrastruktury 3,3 miliardy.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Aktron