Chytat pstruhy v potoce, do kterého ústí čistička odpadních vod, může být docela hračka. Jak totiž připomínají Lidové noviny, vědci prokázali, že v takovém prostředí pstruzi ztrácejí bázlivost a stávají se snadnou kořistí.

V odpadních vodách je totiž řada léčivých látek včetně antidepresiv, které chování ryb ovlivňují. Léky jsou přitom v povrchových vodách téměř všudypřítomné. Vodohospodáři loni nalezli alespoň jednu léčivou látku při sto procentech měření, tedy pokaždé. Koktejl 14 různých léků pak našli přesně v polovině všech odebraných vzorků z tuzemských řek. Poukazuje na to vládní zpráva o vodním hospodářství Česka v roce 2017, která zmiňuje tuto kontaminaci vůbec poprvé. „Výskyt farmaceutických přípravků je v některých lokalitách značný, zejména v menších tocích, do kterých jsou odvodněna velká města,“ stojí ve zprávě. Důvod je prostý. Spotřeba léků v Česku roste. Loni jich Češi podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv spolykali o 107 milionů denních dávek víc než předloni, celkem už přes 6,5 miliardy dávek léků. S tím pak souvisí nárůst množství léčivých látek v českých vodních tocích.

Tělo nedokáže všechny látky spotřebovat, takže se vylučováním dostávají do odpadních a pak i do povrchových vod. Odstranit je z nich je velmi drahé. Jak navíc ukázal průzkum STEM/MARK, každá třetí domácnost ročně vyhodí nebo spláchne léky dohromady za půl miliardy. Tím se dostanou do vody přímo. Protože nejde o vodu určenou k pití, neměla by mít žádné zdravotní dopady na člověka. „Legislativa ani nestanovuje žádné nadlimitní koncentrace pro tyto látky,“ vysvětlil LN Ladislav Faigl z ministerstva zemědělství, vedoucí oddělení vodohospodářské politiky. Farmaka však mají podstatný vliv na vodní živočichy.

Plné znění článku: Lidové noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová