Nejznámnější jeskyně v ČR a světoznámá propast Masocha v Moravském krasu je dalším z našich tipů na výlety spojené s vodou, konkrétně s polopodzemní říčkou Punkvou. Informuje o tom facebooková verze portálu Naše voda.

Ústí Macochy má rozměry 174 x 76 metrů. Z horního můstku lze vidět až na dno, po kterém teče říčka Punkva. V propasti na dně jsou i dvě jezírka, dolní zároveň určuje celkovou hloubku, která je podle dostupných údajů 187,5 m. Z tohoto rozměru připadá 49 metrů na jezírko. Do větší hloubky se zatím potápěči nedostali.

Tajuplný jícen lidi od pradávna lákal a děsil současně. Pověst o zlé maceše, která se chtěla zbavit svého nevlastního synka, dal propasti údajně jméno. Macecha měla podle pověsti vylákat synka ke kraji propasti a shodit jej dolů. Chlapec se ovšem zachytil na stromě rostoucím na stěně, a tak se zachránil. Podařilo se mu pak vyšplhat nahoru, vrátit se domů a povědět vše otci. Macecha následně  sama skočila do propasti, když se jí  rozlícení lidé chtěli pomstít za její čin.

První člověk, který se do Macochy spustil, byl v roce 1723 brněnský minorita Lazarus Schopper, v roce 1776 majitel panství hrabě Karel Salm. Od začátku 20. století Macochu zkoumal systematicky profesor Karel Absolon, který pronikl nově objevenými Punkevními jeskyněmi do propasti Macocha z Pustého žlebu takzvanou „Suchou cestou“. První člověk pak absolvoval opravdu volnou cestu z Pustého žlebu na dno propasti Macochy 31. ledna 1914. Ve 30. letech byla objevena „Vodní cesta“, kterou se jeskyňáři dostali z vývěru Punkvy přes vodní dómy do propasti. První část jeskyní byla zpřístupněna roku 1910, v roce 1933 byla zahájena vodní plavba. Před několika lety se prokázalo propojení Horního jezírka v propasti s Amatérskou jeskyní, když potápěči podplavali 420 metrů dlouhý sifon.

Naše voda