Malá vodní díla a terénní úpravy sloužící k zachycování vody by mohly do budoucna vznikat pouze na ohlášení vodoprávnímu úřadu. Připomíná to zpravodajství ČTK.

Jak už portál Naše voda informoval, pro budování a obnovu rybníků by podle stavebního zákona stačil územní souhlas místo územního rozhodnutí. Počítá s tím novela stavebního zákona, kterou ve Sněmovně předložila skupina poslanců ČSSD, ANO, KSČM a SPD. Chtějí tak usnadnit vznik opatření, která by v krajině pomáhala zachycovat vodu. Vláda však zřejmě v pondělí s jejich návrhem vysloví nesouhlas, vyplývá z návrhu stanoviska na vládním webu.

Zástupce předkladatelů poslanec Jan Birke řekl ČTK, že poslanecký návrh vychází ze záměru, který letos v létě předložil ministr zemědělství Miroslav Toman. Doufá, že vláda s návrhem nakonec vysloví souhlas. Navrhované opatření se má týkat terénních úprav a vodních děl s výškou hráze do 1,5 metru o rozloze do dvou hektarů. Pro terénní úpravy by navíc nemělo být nutné ani ohlášení, ani stavební povolení. Oba druhy staveb by navíc měly získat výjimku ze stavebního zákona, který uvádí, že územní souhlas je možné vydat jen v případě, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Nově by mělo podle poslaneckého návrhu platit, že stavební úřad vysloví souhlas, pokud bude mít od vodoprávního úřadu kladné stanovisko. „Celý proces se zkrátí z několika let na několik měsíců,“ popsal Birke. Rybník nebo terénní úprava by také nemohly touto cestou vznikat, pokud by hraničily s veřejným prostranstvím nebo komunikací.

Ministerstvo zemědělství doporučilo vládě kladné stanovisko, ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo neutrální stanovisko, i když upozornilo na několik zásadních vad. Ministerstvo životního prostředí navrhlo negativní stanovisko. Za nesystémové považuje hlavně vyloučení orgánů ochrany přírody a krajiny z procesu vedoucího k vydání územního souhlasu, zákon je proto podle MŽP v rozporu nejen se zákonem o ochraně přírody a krajiny, ale i s ústavou a listinou základních práv a svobod.

Návrh stanoviska pro vládu také uvádí, že horní limit dvou hektarů pro rozsah vodní plochy je pro zjednodušující postupy předimenzován. Jde hlavně o povodňové riziko při takzvané zvláštní povodni v důsledku protržení hráze, kdy by se při průměrné hloubce jednoho metru uvolnilo až 200.000 kubíků vody. Podle vlády se návrhem vytváří úprava nepřiměřená institutu územního souhlasu.

Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou předlohu k projednání poslanci. Navrhovaná změna zákonů by měla vstoupit v účinnost první den třetího měsíce po vyhlášení.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová