Teze o tom, že ke zlepšení stavu prostředí ve městech významně přispívají trávníky, není úplně správná. Trávníky totiž nedokáží nahradit stromy, které jsou v řadě obcí a měst káceny. Vyplývá to z dlouhodobých měření a poznatků, které opakovaně prezentuje ředitel ENKI Třeboň o.p.s. Jan Pokorný.

Stromový porost má na rozdíl od trávníku hlubší kořenový systém a tudíž má i větší schopnosti zadržení a zásoby vody a je také chladnější, vodní pára uvolňovaná korunami stromů zůstává v blízkosti korun a zvyšuje zde vlhkost vzduchu (snižuje se potenciální evapotranspirace), a v noci se může srážet zpět na rychle chladnoucích listech, které vylučují látky urychlující kondenzaci; evapotranspirací stromových porostů se voda neztrácí, ale recykluje. Do třetice má půda ve stromových porostech vysokou jímavost vody, neboť jen pod plochou jednoho čtverečního metru zaujímají drobné kořínky a zejména vlákna mykorhiz délku mnoha kilometrů. Jsou to živé organismy, které rychle absorbují a zadržují vodu. Půda má i vysoký obsah dalších organických látek, které podporují zadržení vody. Travní porost vypařuje vodu z počátku sezóny podobnou rychlostí jako olistěný les, ale travní porost během krátké doby tuto schopnost ztrácí, pokud není zaléván, protože má krátké kořeny.

Z ohřátého trávníku je vodní pára unášena teplým vzduchem vzhůru do atmosféry a nevrací se ráno zpět ve formě rosy – trávník tak vodu ztrácí. Navíc je velký rozdíl mezi trávníkem setým a trávníkem umělým, který se používá na sportovištích ve městech i na vesnicích z důvodu „bezúdržbovosti“ i možnosti zimního provozu. „Při náletu Hradce Králové 3. 8. 2017 v 11:00 za slunečného počasí jsme tento jev zdokumentovali na travnatých hřištích Všesportovního stadiónu, kde při okolní teplotě vzduchu 30 °C byla radiační teplota trávy na fotbalovém stadiónu okolo 33 °C, zatímco teplota umělého trávníku zelené barvy, který neodpařuje vodu, činila okolo 45 °C,“ uvádí v jedné ze svých prací Pokorný.

Podle něj nemůže trávník dosáhnout chladícího efektu stromů ani v případě, že bude zaléván. „Proto náhrada vzrostlých stromů keři a sečenými trávníky nemůže být v žádném případě považována za vhodnou úpravu městské zeleně, která by měla přispět k výraznému zmírnění tepelného ostrova města. Kulisa stromů ochlazuje totiž i vzdálené okolí, protože absorbuje tepelné záření,“ zdůrazňuje Pokorný.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová