I když Ministerstvo zemědělství veřejně prezentovalo svůj úmysl zakázat pěstování monokultur na plochách větších než 30 hektarů, podle Daniela Pitka z Asociace soukromého zemědělství ČR jde o nedostatečné opatření. Uvedl to na konferenci „Voda-půda-krajina: Ochrana v EU a ČR“ organizovanou stranou STAN.

Pitek přitom na konferenci poukázal na skutečnost, že zákaz monokultur se týká pouze silně erozně ohrožených a mírně erozně ohrožených ploch zemědělské půdy (SEO a MEO), což představuje minoritní část zemědělské půdy v ČR. Konkrétně jde zhruba o 11 procent zemědělských pozemků. Velkou výzvou v ČR je tak podle Pitka potřeba „rozbít zemědělství na menší celky“. Současné „velké, širé, rodné lány“ podle jeho slov oteplují a vysušují krajinu, což prohlubuje rizika sucha a dále zhoršují nežádoucí stav naší krajiny. Pitek také porovnal počty zemědělců v ČR a v zahraničí, konkrétně na příkladu Maďarska. Tam podle něj hospodaří zhruba 600 000 zemědělců, tedy dvacetkrát více, než v podmínkách naší země, a to přesto, že má Maďarsko lepší podmínky pro intenzivní zemědělství, než my.

Jako příklad správného hospodaření v krajině pak představitel ASZ prezentoval přítomným účastníkům konference projekt Pestrá krajina, jejíž první ročník vyhlásila a ocenila Asociace v loňském roce.

Z nejnovějších dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) přitom vyplývá, že ačkoli byla v roce 2016 průměrná velikost zemědělského podniku v EU 16,6 hektaru, medián (většinový průměr) se pohyboval pod 5 hektary. V ČR bylo podle Eurostatu sice přes 50 procent zemědělských podniků menších než 5 hektarů, celkově ale takové podniky hospodařily jen na 1,1 procenta obhospodařované zemědělské půdy. Celkem 16,3 procenta podniků s rozlohou nad 50 hektarů pak hospodařilo v ČR na více než 91 procentech využívané zemědělské plochy.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová