Lidé a instituce jsou odhodláni v letošním roce různými formami pomoci vlastníkům lesů při zvládání jejich nelehké situace. Informoval o tom dnes předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) František Kučera.

Lidé se však podle Kučery ptají, jak bude postupovat stát a zda jejich pomoc bude něco platná, pokud opatření státu budou pomalá a neefektivní. Mají obavu, že jejich pomoc bez účinné podpory státu katastrofickou situaci v lesích nevyřeší, jen se vypaří jako kapka vody v příliš rozsáhlém požáru. Například podle vyjádření hejtmana Jiřího Běhounka Kraj Vysočina zvažuje v letošním roce rozdělit ze svých krajských strategických rezerv mezi vlastníky lesů co nejjednodušší formou až 100 mil. Kč navíc k již schváleným dotačním titulům ve výši 7,5 mil. Kč. Dalších 7,5 mil. Kč plánuje na pomoc školkařům, kteří zvýší výměru osevních ploch na pěstování jiných dřevin než smrku.

Vysočina v současné době patří mezi nejkritičtěji ohrožené oblasti České republiky. Krajský úřad si je velmi dobře vědom obrovského nárůstu napadení lesů kůrovcem v roce 2018 a nechce nechat zmizet všechny zdejší lesy. Kůrovcové těžby se v lesích Vysočiny z roku na rok zvýšily o neuvěřitelných 518 %, v roce 2017 činily přibližně 0,4 mil. m3, v roce 2018 pak 2 mil. m3. Hůře na tom je jen Jihomoravský kraj, kde se kůrovcové těžby zvýšily o 600 %, z necelých 0,2 mil. m3 na více než 1,1 mil. m3.

Než však krajské orgány na Vysočině přijmou definitivní rozhodnutí o navýšení finanční pomoci vlastníkům lesů, chtějí nejdříve vědět, jak pomůže Ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství v závěru loňského roku uvedl, že kromě již vyčleněné 1,15 mld. Kč, je připraven získat pro nestátní vlastníky lesů další 3 mld. Kč z vládních rezerv pro nový dotační titul na úhradu ztráty na výnosech z lesních majetků, způsobených dramatickým a dlouhodobým propadem cen dřeva.

Desátého ledna však na konferenci o vodě, kůrovci a financích na Masarykově univerzitě v Brně podle ČTK konstatoval, že vyjednávání s premiérem a ministryní financí jsou velmi těžká a jeho žádost o uvolnění této částky je odložena. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů nad takovým vývojem situace vyjadřuje značné znepokojení. V současné době je totiž průměrný výnos z jednoho hektaru lesního majetku přibližně 3000 Kč pod limitem, který je nutný k obnově kalamitních ploch, jejich zajištění a pěstování do věku produkce (do 40 let). Bez jasné podpory se nestátní vlastníci dostanou na jaře do tak zoufalé situace, že jakékoliv hrozby sankcemi, zákazy, příkazy a dalšími restriktivními nástroji nebudou pro záchranu našich lesů nic platné.

Nový dotační titul musí také notifikovat bruselská exekutiva. Jeho pravidla však Ministerstvo zemědělství stále ještě připravuje. „Vzhledem ke složitosti schvalovacích procedur na všech úrovních a jejich lhůtám hrozí, že pokud neproběhne notifikace v Bruselu do konce prvního čtvrtletí, vlastníci lesů od Kraje Vysočina žádné finanční prostředky nad již schválený rámec nedostanou“, dodává Kučera.

Fakta o lesích na Vysočině:

Celková rozloha: 207 295 hektarů, to je 30,5 % z celkové rozlohy kraje

Druhové složení: 89 % jehličnany (z toho smrk více než 70 %), 11 % listnáče

Vlastnická struktura: státní – 40 %, nestátní – 60 % (cca 50 000 vlastníků lesů)

Z těchto několika čísel je patrné, jak závažným problémem je kůrovcová kalamita pro lesy na Vysočině.

Naše voda, SVOL, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová