Dle nové české studie pod vedením Martina Hanela z České zemědělské univerzity v Praze nebylo sucho z posledních let nebylo tak drastické – alespoň ve srovnání s dřívějšími zaznamenanými suchými obdobími. Píše o tom portál tiscali.cz.

Studie pod Hanelovým vedením staví poslední roky do komparace s údaji z minulých období sucha. Obecně operuje se záznamy učiněnými za posledních 250 let. Otázkou výzkumníků přitom je, zdali je nynější sucho tak vážné, jako sucho dříve – nebude přitom asi překvapivé, když hned na úvod prozradíme, že není. Alespoň prozatím.

Na sucho se práce podívala optikou tří hlavních kategorií sucha – meteorologického (srážky), zemědělského (půdní vlhkost) a hydrologického (vodní toky). Dvě nejvýraznější poslední sucha (z let 2003 a 2015) byla porovnána zejména s údaji posledních víceletých suchých period z let 1858 až 1859, 1921 až 1922 a 1953 až 1954. Ukázalo se, že aktuální sucho není zdaleka tak intenzivní jako ta minulá. Například z hlediska měřených srážek byla sucha z let 2003 a 2015 „jenom“ na 23. a 73. místě. Totéž platí i pro postiženou oblast. Hydrologickou optikou byla v letech 2003 a 2015 zasažena „pouze“ oblast odpovídající 40 a 55 procent oblastí v minulosti. Jinými slovy, evropské území dříve postihly daleko ničivější sucha – dokonce i v relativně krátkém období od počátku moderního meteorologického záznamu.

Klimatičtí skeptikové by se však neměli z výsledků úplně radovat. Hanelova práce neznamená konec problémů se suchem. Nepopírá existenci současného sucha, jen jej nemá za tak vážné, jako byla sucha minulá. Navíc přitom identifikuje i doposud nevídaný nový trend ve snižování půdní vlhkosti, a tak kvality půdy v důsledku aktuálního periodického sucha. Ze tří sledovaných kvalit klesá vlhkost půdy za posledních 30 let nejvýrazněji. Ničivé sucho nemusí být jen nárazové a drastické jako dříve, ale klidně i mírnější leč častější. Postupem let se jeho efekt sčítá a právě to nám hrozí i v budoucnu, budou-li nynější trendy pokračovat.  Přímo vliv sucha na vegetaci však tato práce nezkoumala.

Současné srážky v tomto kontextu jistě dávají důvod k optimismu, teprve časem ale uvidíme, nakolik budou ve statistice posledních čtyř let statistickou anomálií anebo návratem k normálu. Naše podvědomí má tendenci během deště sucho bagatelizovat a během sucha naopak více vnímat apokalyptické vize. Realita se nicméně spíše nachází mezi oběma extrémy – nižší míra průměrných srážek je faktem, nevede však automaticky a ihned k vytvoření pouště. Může ale proměnit zdejší průměrné výnosy rostlin a vhodný typ plodin k pěstování.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky od ledna 2015 do září 2018 spadlo proti průměru o 500 milimetrů srážek méně. „Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje,“ řekl na konci minulého roku bioklimatolog Miroslav Trnka, spoluautor projektu Intersucho upozorňujícího na riziko nedostatku vláhy. Bude-li v celoročním součtu rok 2019 také sušší, se teprve uvidí. Vždy je možné, že dosavadní trend postaví naše předpoklady na hlavu, ačkoliv to momentálně předpovídá jen málokdo.

Studie evropského sucha byla publikována ve Scientific Reports.

Zdroj a plné znění článku na: https://nedd.tiscali.cz/evropske-sucho…azne-casem-se-ale-muze-zhorsit-1-322855, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová