Návrh na vyřazení labské větve z připravovaného vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe se nelíbí představitelům vodní dopravy v Česku. Podle nich je rozhodnutí předčasné a stát tím do budoucna zahodí strategicky významnou investici. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK.

Podle ekologů je naopak vyřazení Labe ze zvažovaného kanálu pozitivní, protože zásahy do krajiny by u této řeky byly největší. Centrální komise ministerstva dopravy navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou, protože labská větev se jeví jako riziková.

Představitelé vodní dopravy rozhodnutí centrální komise vesměs kritizují a shodují se, že labská větev měla být v plánech zachována alespoň pro možnou realizaci ve vzdálenější budoucnosti. Stát by tak podle nich mohl reagovat na možnosti a potřeby, které bude mít.

„Opuštění labské větve není dobrá cesta. V naší namyšlenosti si uzurpujeme rozhodování, které patří budoucím generacím,“ uvedl předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp. Podle něj by labská větev měla zůstat v plánech vodního kanálu minimálně jako strategická rezerva do budoucna.

Vyřazení větve bude mít podle expertů negativní důsledky, které by mohly být pro lodní dopravu v Česku fatální, protože z Labe by se stala slepá ulička. „Vodní doprava na Labi skomírá, ale dopravní analýzy ukázaly, že by při napojení na vodní koridor Dunaj-Odra-Labe došlo až k pětinásobnému zvýšeni provozu na Labi,“ uvedl tajemník Sekce vodní dopravy na Svazu dopravy ČR Jiří Aster.

Odborníci zdůraznili i další přínosy, které by podle nich koridor znamenal, například ve vodohospodářství. „Všechny tři větve vodního koridoru by umožnily lepší hospodaření s vodou a převádění vody mezi povodími. Vyřazení labské větve by tento systém narušilo,“ řekl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.

Zatímco některé obce vítají, že by se zrušením labské větve uvolnily pozemky pro jejich rozvoj, předseda Asociace DOL Jan Skalický před tímto rozhodnutím varoval. Vyřazením labské větve by se podle zvýšily tlaky na zrušení územních rezervy této trasy, což by mohlo mít negativní důsledky pro místní vodní hospodářství.

Ekologové naopak rozhodnutí komise uvítali, současně ale kritizují celý projekt. Podle mluvčího Hnutí Duha Jana Piňose byla labská větev v rámci celého projektu ekologicky nejhorší a její stavba by měla nejtěžší dopady na okolní krajinu. Kvůli výrazným výškovým rozdílům by se kvůli připojení Labe musely vybudovat velké plavební tunely a výtahy. Piňos ovšem upozornil, že hnutí neschvaluje ani projekt propojení Dunaje a Odry, zamýšlený koridor označil za megalomanský. I ve zmenšené podobě je podle hnutí projekt vůči životnímu prostředí škodlivý a v oblastní hospodářství nepotřebný.

Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle studie ministerstva dopravy stál přes 585 miliard korun, přičemž labská větev by z této částky ukrojila více než 300 miliard korun. Podle zastánců projektu by koridor přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v tuzemsku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Tomáš Kolařík