V ČR neustále roste počet obcí a měst, ve kterých se nacházejí velké pivovary a minipivovary. Informoval o tom dnes výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Jan Veselý.

Zatímco v roce 2000 bylo na území 59 míst 66 pivovarů, především velkých, na konci loňského roku bylo ve 129 obcích a městech již 163 pivovarských podniků, převážně minipivovarů. Od té doby jejich počet stoupl minimálně o pět a další, nejméně čtyři až šest pivovarů, by mělo být letos otevřeno. Trendem je moderně uvažující vedení radnic a zastupitelé, kteří chápou pivovar, ať již malý, nebo velký, jako něco, co k místu patří a dotváří jeho společenskou a kulturní identitu. Řada měst, která v minulosti o pivovary přišla (například byly zavřeny), se snaží najít pro areály zaniklých pivovarů nové funkce, a to nejčastěji právě s požadavkem zachování pivovarské výroby v místě. S tím souvisí i obnova výroby piva, která vede k obnově často velmi zanedbaných až zchátralých objektů. To vše vyplývá z průzkumu ČSPS.

„Pivo, pivovary a obce k sobě patřily od středověku a jejich význam si právě představitelé obcí jasně uvědomovali. Stáli o všechna privilegia, která  k právu vařit pivo patřila, a tato práva si bránili,“ připomíná Veselý. Správa obcí a měst si proto i dnes v mnoha případech uvědomuje, že pivovary znamenají propagaci nejen samotného pivovaru a jeho výrobků, ale že často napomáhají upevňování věhlasu místa. Znamenají příležitost zaměstnat obyvatele a přinášejí finanční prostředky formou příjmu pivovarů a daní. Pivovary jsou však zejména fenoménem, který podporuje rozvoj cestovního ruchu jak domácího, tak zahraničního. Nabízejí totiž nejen nově definované možnosti výroby a konzumace piva v jednom areálu, ale stále častěji je pivovarská činnost doprovázena výstavbou dalších zařízení vhodných pro turistiku, jako jsou kongresová centra, pivní lázně atd. Význam mají také pivní a pivovarské akce, které jsou určeny především obyvatelům místních obcí a nabízejí kvalitní lidovou zábavu. Ročně přibývá kolem 5 až 10 obcí, které u nás pivní nebo pivovarské akce poprvé pořádají. Jejich celkový počet odhaduje ČSPS na více než 200 akcí ročně.

Vaření piva je úzce spjato s rozvojem českých měst už od středověku. Rozvoj řemeslné výroby piva nastal od 13. století se zakládáním nových královských měst, která dostávala od panovníka mnohá privilegia. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného (nebylo nikdy oficiálně zrušeno) a práva mílového (zrušeno v roce 1788). Teprve později tato práva získala i poddanská města od příslušné šlechty. Vaření piva bylo v tomto období častým jablkem sváru.

První zmínka o vaření piva a pivovarství u nás pochází již z roku 993. Váže se k českému světci svatému Vojtěchovi a jde v ní o to, že právě mniši v břevnovském klášteře věnují zlatavému moku větší pozornost než věřícím. Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. (1061–1092) pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva. Listina se zachovala v přepisech z 12. a 13. století. Důkaz, že pivo vařili také lidé v podhradí, najdeme v nadační listině krále Soběslava I. (1125–1140) z roku 1130, ve které se jim přikazuje platit vyšehradské kapitule desátek z přípravy piva. Bez zajímavosti není, že v těchto týdnech dochází k obnově výroby piva ve výše jmenovaném břevnovském klášteře.

Naše voda