Rozsáhlá protipovodňová opatření za 800 milionu korun už jsou zanesena v územním plánu města Litovle. Zahájení prací ovšem brání i nadále nesouhlas asi padesáti vlastníků pozemků, které jsou pro stavbu nezbytné. Informuje o tom dnes Povodí Moravy.

Povodí Moravy přesto zahájilo alespoň přípravu tzv. nulté etapy, v rámci které jsou připravena opatření podél toku Moravy a Elektrárenského náhonu a nejsou zde zásadní střety s vlastníky pozemků. „Tato etapa byla vyčleněna z celkového projektu protipovodňových opatření, aby bylo možno realizaci některých opatření urychlit, nicméně i maximální protipovodňový efekt této nulté etapy je závislý na dokončení celého projektu. „Na tuto nultou etapu bylo v květnu 2012 vydáno územní rozhodnutí“, vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík.

Některé práce, spojené se zlepším odtokových poměrů připravuje Povodí Moravy, s.p. i na letošní rok. „Připravujeme zkapacitnění problematického úseku koryta řeky Radniční Morava. V délce asi 300 metrů odstraníme už na podzim sedimenty z koryta a na toku provedeme probírky břehového porostu, včetně odstranění havarijních dřevin a dřevin v průtočném profilu toku,“ doplnil ředitel Světlík.

Práce navazují na loňské akce, kdy vodohospodáři provedli lokální prohrábky koryta Radniční Moravy v prostoru mostku v ulici Bezručova v Litovli a zajistili provedení terénních úprav břehů na toku Radniční Moravy v místě souběhu a areálem firmy Kimberly-Clark. V letošním roce také Povodí Moravy opraví špatné opevnění a narušené opěrné zdi pod stavidlovým objektem na elektrárenském náhonu v centru Litovle v odhadovaném rozpočtu 3 milionů korun.

„Navíc jsme opravili bezpečnostní přeliv elektrárenského náhonu v prostoru nad malou vodní elektrárnou a v rámci odstraňování povodňových škod jsme dokončili sanaci pravobřežní výtrže v korytě řeky Moravy nad jezem Litovel“, dodal ředitel závodu Horní Morava (Povodí Moravy, s.p.) David Fína.

Podle něj přitom odtokové poměry paradoxně zhoršují i někteří obyvatelé Litovle. V blízkosti koryt řek totiž zakládají černé skládky, nepovolené stavby nebo instalují technická zařízení určená k odběru povrchové vody. „Tyto překážky pak následky velké vody můžou znásobit. Správci toku pak stěžují popř. i znemožňují údržbu toků. Bohužel se s tímto jevem setkáváme stále častěji“, uvedla Olga Žerníčková ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví.

Zásadní výstavba, která má Litovel ochránit až před stoletou vodou, by v ideálním případě mohla začít v letech 2014. Povodí Moravy předložilo městu investiční záměr už v roce 2006 a od té doby jedná s vlastníky pozemků, kvůli nimž se projekt musel dvakrát přepracovávat. Podnik má ze 160 vlastníků necelou polovinu souhlasů a u pěti desítek jsou jednání velmi obtížná.

Nově do jednání o uvolnění pozemků pro stavbu protipovodňových opatření vstoupilo také město. „ Územní plán umožňuje i právní možnost vyvlastnění. Tuto možnost však bereme jako velmi krajní řešení“, doplnil starosta Litovle Zdeněk Potužák.

Zdroj: Povodí Moravy