Zbytky DDT zakonzervované v ledovcích se jejich táním uvolňují a dostávají se nejen do životního prostředí, ale i do potravního řetězce. Poukazuje na to na základě zahraničních informačních zdrojů informační systém Agronavigátor.

DDT se používalo více než 40 let jako insekticid a v polovině 70.l et bylo zakázáno. Zbytky DDT se však po celá léta zachovaly v ledovcích, kde byly působením nízkých teplot zakonzervovány. V důsledku oteplování nyní ledovce tají a jedovaté DDT se uvolňuje. Jeho zbytky se dostávají nejen do životního prostředí, ale i do potravního řetězce. To ostatně neplatí pouze pro DDT – do životního prostředí se navrací zhruba tucet vysoce jedovatých pesticidů, a to nejen prostřednictvím vody, ale i vzduchu.

Zbytky pesticidů byly objeveny nejen ve švýcarských horách, ale i v severním polárním moři, v Pacifiku a na Antarktickém poloostrově. Všechna tato území byla po celá léta úložišti jedovatých látek. Nyní se trend obrátil a z úložišť se staly zdroje. Vědci zatím nedokážou říci, v jakém rozsahu ke kontaminaci dochází. Prokázané koncentrace v sedimentech zbytkůl edovců jsou velmi nízké, a proto budou potřeba další analýzy.

Virginský Institut mořských věd v Gloucester Point zvažuje výzkum částí západní Antarktidy v okolí kolonií tučňáků. Každoročně se tam v důsledku tání ledovců dostanou do životního prostředí dva až čtyři kilogramy DDT. Existují i známky toho, že škodlivými látkami jsou již negativně zasaženi lední medvědi. Zvířata trpí stále častěji měknutím kostí, poruchami imunity a rozmnožování, protože insekticidy jako PCB nebo chlordan v jejich těle snižují hustotu kostí a narušují hormonální rovnováhu.

Zdroj: Umweltschutz, 2011, č. 5, s. 23, EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 22