Ministerstvo životního prostředí uvažuje po možném vyškrtnutí kormoránů ze seznamu zvláště chráněných živočichů zvolit stejný přístup i v případě bobrů. Píše o tom Mladá fronta Dnes.

Také bobři totiž začínají nadměrně škodit, a to poškozováním hrází. Ročně stát hradí škody způsobené ohroženými druhy 60 milionů korun.

Byli chránění, ale už jich je moc a škodí příliš, platí pro kormorány. „Vytvářejí enormní predační tlak na rybí společenstva,“ píše se v důvodové zprávě k vyhlášce. Decimují ryby v chovných rybnících i v řekách. „U menších rybářství je to katastrofa, mohou zbankrotovat,“ říká Jan Hůda, generální ředitel Rybářství Třeboň, které má přes 400 rybníků a ročně loví 3 200 tun ryb.

Rybáři mohou požádat o limitovaný odstřel v některých lokalitách a o náhradu škody. Jen loni na kormorány ministerstvo financí utratilo 40,7 milionu korun. Podle vyhlášky, kterou bude mít v nejbližších týdnech na stole vláda, už však kormorán nebude „zvláště chráněný“ jako dosud. A stát za něj tedy nebude muset hradit škody. Rybáři však odškodnění požadují i nadále, protože „zredukovat“ kormorány na přijatelnou mez bude chvíli trvat.

Ani odlov nebude pro stát zadarmo– kormorání maso nikdo nejí a myslivci ho proto za vlastní střílet nechtějí. Spolu s obnovou zdecimovaných populací ryb v rybářských revírech tak obrana proti ptákům nově přijde asi na osm milionů ročně. Kormoráni loví stříbrné, štíhlé ryby, amury, marény, candáty. Rybáři s ministerstvem zemědělství jednají o možných náhradách.

Na druhém místě mezi přísně chráněnými škůdci je vydra. Za ni inkasují rybářské svazy a rybníkáři deset milionů ročně, ale tolik jako ptáci jim nevadí. „Je to úžasně krásné zvíře, krasavice, je to úplně jiná kapitola škod. Mohou také dělat velké těžkosti na komorových rybnících a rybnících s generační rybou,“ vysvětluje Hůda. Nevadí rybářům tolik, podobně jako bílá volavka, ledňáček, orlovec říční nebo orel mořský, kteří také konzumují ryby, ale nepřemnožili se.

Mnohem víc se rybníkáři obávají příchodu bobrů do svého regionu. „Nejzávažnější škody hrozí v případě bobra evropského, ministerstvo životního prostředí připravuje koncepci, kde navrhuje odlov jedinců pronikajících do jihočeské rybniční pánve jako nejrizikovějšího území,“uvedl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. „Odlov znamená utracení, nejčistší způsob je zastřelení. Přemístit ho není kam,“ říká specialista na bobry Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.

Bobr norováním narušuje hráze vodních nádrží nebo protipovodňové hráze, takže pak mohou prasknout a způsobit velké škody na majetku. Bobří hráze na nežádoucích místech také způsobují zaplavení pozemků.

Další škůdci se plošného postupu bát nemusí. Škody způsobené vlky, rysy či medvědy, tedy stržení ovcí či telat, nejsou tak časté. Medvědi kromě toho mohou poškozovat úly. „Odlov jedinců,kteří přivyknou na přítomnost člověka a ohrožují i zabezpečené chovy zvířat, je možný,“ připouští Vitík u tohoto druhu. I když v Česku žije asi desítka losů, jsou v žebříčku chráněné „škodné“ na čtvrtém místě. Jako býložravci okusují stromy a pasou se zemědělcům na polích.

Stát zaplatí ročně za škody způsobené bobry 10,3 milionu korun. Bobři škodí především na dolním toku Moravy, kde se tento vodní hlodavec přemnožil. V Česku žije zhruba 3 000 kusů, z toho polovina na jižní Moravě.

Zdroj: Mladá fronta Dnes