Vodním elektrárnám v Česku se po loňském velmi podprůměrném roce dařilo v letošním prvním pololetí o něco lépe. Důvodem bylo větší množství dešťových srážek a postupné tání sněhu. Vyplývá to z vyjádření oborových sdružení a firem. Například výroba elektráren Vltavské kaskády se podle mluvčí ČEZ Alice Horákové meziročně zvýšila o 48 procent na více než 562 gigawatthodin (GWh).

„Nejvyšší meziroční nárůst, téměř 55 procent, zaznamenala největší vodní elektrárna České republice – Orlík se 180,2 GWh. O polovinu vzrostla výroba také v elektrárnách Kamýk, Slapy a Štěchovice I. Nejstarší výrobna kaskády, elektrárna Vrané, vyrobila meziročně více o téměř 40 procent. Na stejné úrovni jako loni zůstala pouze výroba malé vodní elektrárny Lipno II,“ uvedl ředitel vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.

Roli podle něj hraje také modernizace elektráren na kaskádě, díky které dokážou elektrárny ze stejného množství vody vyrobit víc elektřiny. „Během posledních let jsme investovali do úprav dvaceti soustrojí zhruba 2,5 miliardy korun,“ dodal Maralík.

Loňský rok označovali někteří provozovatelé z hlediska výroby za nejhorší. „Mohu potvrdit, že letošní rok je lepší asi o 20 procent. Trochu zapršelo, především v květnu, a i sněhu bylo více. V současné době však jsou malé vodní elektrárny na minimu, některé již odstaveny. Jaký bude podzim těžko říci,“ uvedl prezident spolku Asociace hydroenergetiků ČR Zdeněk Nováček.

Předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval sdělil, že sdružení ucelenou statistiku o objemech výrob svých členů nemá. Uvedl ale osobní zkušenost z malé vodní elektrárny v Jeseníkách, kterou provozuje. „Letošní výroba je v důsledku zimy bohaté na sníh, relativně pozvolného tání a alespoň trochu deštivého jara výrazně lepší, než loni. Již nyní máme vyrobeno o asi 100 megawatthodin více, než loni za celý rok,“ uvedl. „Pokud bude alespoň průměrně deštivý podzim a plánované a nutné stavební opravy náhonu se uskuteční ve slíbených termínech bude rok spíše nad průměrem,“ dodal.

Proti prvním šesti měsícům loňského roku naopak klesla výroba přečerpávacích elektráren. ČEZ uvedl, že se snížila o 15 procent. Podle firmy bylo důvodem větší využívání těchto zdrojů v energetické soustavě pro podpůrnou službu „rychle startující rezerva“ a odstávky elektrárny Dlouhé stráně, které se loni uskutečnily až ve druhém pololetí.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zatím údaje o výrobě elektřiny v prvním pololetí letošního roku nezveřejnil, nejaktuálnější jsou čísla za první čtvrtletí. V něm výroba z vodních elektráren činila 794,8 GWh, meziročně o 23 procent více. Z toho malé vodní elektrárny do jednoho megawattu vyrobily asi 169 GWh, podobně jako za první čtvrtletí loni.

Z předběžných čísel ERÚ za duben a květen, které má ČTK k dispozici, vyplývá, že meziročně vyšší výroba byla i v těchto dvou měsících. Zatímco loni vyrobily vodní elektrárny v dubnu 183,1 GWh a v květnu 120,9 GWh elektřiny, letos to bylo 230,4 GWh a 177,5 GWh.

Zdroj: ČTK