V přehradě Hracholusky na severu Plzeňska, největší vodní nádrži v Plzeňském kraji, chybí vinou sucha zhruba dva metry vody. Do přehrady téměř nic neteče. Aktuálně z ní vypouštějí dvakrát více, než kolik tam přitéká, řekl ČTK hydrobiolog Povodí Vltavy Jindřich Duras.

Vodohospodáři tak chtějí zabezpečit potřeby firem, zemědělců i obyvatel měst a obcí podél toku řeky Mže až do Plzně. Loni měly Hracholusky nejméně vody za 55 let fungování. „Teď jsme na tom mírně lépe, o trochu víc prší,“ uvedl Duras. Nejmělčeji je v horní části ze strany od Butova, stále tam dojíždí parník jako pravidelná linka od hráze.

Letošek je podle Durase srážkově trochu lepší. „Loni to bylo na Plzeňsku extrémně špatné. Spadlo tam za rok asi 350 milimetrů, přitom norma je mezi 500 až 550 milimetry,“ uvedl Duras. Letošní průtok řeky je pořád relativně slabý, ale vzhledem k suchu to ještě jde. „Častější (krátkodobé) deště se dostanou k vegetaci, která je lepší než loni. Ale samozřejmě do podzemních vod se to nedostane,“ dodal.

Hladina Mže, která vtéká do nádrže, je na tom přibližně stejně jako loni, neteče tam skoro nic. Na přítoku do Plzně je ale relativně vysoko. „Protože z Hracholusek se průtoky takzvaně nadlepšují. Aktuálně se z nich pouští zhruba dvojnásobek toho, co tam přitéká, aby teklo víc vody pro potenciální odběry,“ uvedl Duras. Proto také klesá voda v přehradě tak rychle. Neodpařuje se, ale vypouští.

Koupání v nádrži není v polovině přehrady od Butova k silničnímu mostu kvůli velkému množství sinic vhodné. V dolní části k hrázi se voda stále drží v dobré kvalitě. „Teplota je kolem 23 stupňů a průhlednost u hráze je čtyři metry,“ řekl Duras. To je podle něj důsledkem suchého roku, kdy živiny nedotečou až k hrázi, ale jsou spotřebované hned v horní části, kde se sinicím dobře daří a je jich tam nejvíce.

Hracholuská nádrž má rozlohu 490 hektarů. Vznikla vybudováním sypané hráze v roce 1964 a zaplavením údolí Mže. Plzeňský kraj má od prosince studii ke zlepšení kvality vody v přehradě, kterou vždy velmi brzy v létě znečišťují přemnožené sinice a zelené řasy. Navrhla 173 opatření v povodí za více než miliardu korun, která potrvají až deset let. Půjde zejména o odstraňování fosforu v čistírnách vod v okolních obcích, průmyslových zónách i v zemědělských areálech.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Parkis – Vlastní dílo