S klimatem, oxidem uhličitým a suchem je to jinak, než se tvrdí. Jak, to vysvětluje v rozhovoru pro web iuhli.cz český vědec Jan Pokorný. Je docentem, doktorem přírodních věd a kandidátem věd. Vede třeboňskou vědeckou společnost ENKI.

„Vodní pára nad lesy přitahuje páru z oceánu. Jenže odlesněná evropská krajina tuhle schopnost ztrácí. Ta se na slunci ohřívá a od ní se ohřívá vzduch daleko víc, než to udělá les. Funguje vlastně jako fén. Pára nad odlesněnou zemí proto rychle vystoupá daleko výš a tam odletí nad moře,“ vysvětluje Jan Pokorný, proč má nejen Evropa problém s úbytkem dešťů. Zároveň je to jeden ze základních principů jeho vědeckého názoru. Ovšem zdaleka ne jen jeho názoru! „Podívejte se, kde hodně prší daleko od moře. Ještě to je pořád v Amazonii, je to v Kongu, ještě to je na Sibiři, těch míst už ale celkově moc není,“ dodává.

Co tahle zjištění znamenají pro lidstvo?

Znamenají, že Evropa nyní vede zbytečnou válku proti CO2 . To, co se kolem něj děje, je nepřípustné zjednodušení, které ignoruje úlohu vody, vodní páry, lesů, jednoduše lež! Že je naším hlavním nepřítelem pálení uhlí? Podívejte se, jak dopadly civilizace, které žádné uhlí nepálily. Co se jim stalo? Jednoduše vyschly! Protože si odlesnily a odvodnily krajinu. Evropu v tomhle nadlouho zachránilo právě uhlí. Protože kdyby mělo průmyslovou revoluci táhnout pálení dřeva, lidé by vytěžili lesy a dopadli bychom jako velká část Afriky, kde zůstaly jen ojedinělé stromy. Nebo by nebyla žádná průmyslová revoluce, protože by nejspíš neměla pohon.

Přírodní zákony jsou zcela jednoznačné. Sluneční záření, které dopadá na jeden metr čtvereční, má za jasného dne energii zhruba 1000 wattů. To znamená, že na jeden čtvereční kilometr dopadá výkon jednoho bloku Temelína. Jenže ta energie se neztratí, ale tu zem ohřeje. Ale když budeme měřit teplotu na čtverečním kilometru lesa nebo parku se vzrostlými stromy, bude tam tak 25 stupňů Celsia. Ovšem střecha supermarketu bude mít 60 stupňů. Holá půda v Africe má na povrchu až 70 stupňů, půda v nedalekém akáciovém lesíku má 20 stupňů. V Africe!

To se asi nedá zpochybnit …

Nejen, že je to fakt, ale také to ukazuje, kudy vede správná cesta. Jeden středně velký strom chladí výkonem 7 kilowattu (záleží na velikosti a zásobení vodou, pozn. red.). Výsledkem je vodní pára, která odchází přes listy ze stromu vzhůru a je v ní vázána sluneční energie. Jenže my chladíme klimatizacemi! A teď se podržte – běžná klimatizace chladí výkonem 3,5 kilowattu. Nevypustí vodní páru, ze které vznikají mraky, a ještě pro ni někde musíme vyrobit elektřinu! Jak známo, lednička ohřívá své okolí, podobně ohřívá své okolí i technologická klimatizace. Ale používáme jich čím dál víc. Příroda, svět je zkrátka zařízený daleko líp, než to dokážeme vymyslet my.

Mimochodem, víte, že z litru vody vznikne tisíc litrů vodní páry? Na výpar jednoho litru vody je potřeba 0,65kWh, tedy 650Wh energie, to je kapacita jedné autobaterie. Čili ve vodní páře vzniklé z jednoho litru vody je energie jedné autobaterie.

Zdroj a plné znění článku včetně doprovodné grafiky: https://iuhli.cz/hysterie-kolem-co2-jen-omyl-nebo-podvod/?fbclid=IwAR1L5EDUg7X-Z8EcLvQM98IlZNDuk-H3ZuiD939B8rpc6-pGAIW0HrVbKTA, ilustrační foto (deštný prales v Austrálii) Naše voda – Nina Havlová