„Kalamita v lesích a katastrofální sucho – příležitost pro zvýšení zadržení srážek na orné půdě“ je název zamyšlení, které zformuloval šéfredaktor časopisu NIKA Miloš Gregar a které předkládáme i návštěvníkům portálu Naše voda:

V současnosti čelí Česká republika úhynu jehličnatých lesních porostů v katastrofálním měřítku. Odhadované množství napadených porostů je 350 – 400 mil. m3 dřevní hmoty s výhledem až 500 mil. m3. Při stávajícím objemu těžby v ČR (20 mil. m3 ) je předpoklad likvidace této kalamity v řádu desítek let. Kvalita vytěžené dřevní hmoty je nízká a navíc se bude postupem času snižovat. Její hospodářské využití (kromě spalování) je problematické. Pro vlastníky dřeva bude navíc těžba, zpracování a doprava silně neekonomické. Přesto tyto odumřelé porosty představují významný objem biomasy, která vytvářela dlouhá desetiletí.

Klimatická změna významným způsobem ovlivnila distribuci a rovnoměrnost srážek. Častější přívalové srážky vedou ke zrychlenému odtoku vody z krajiny, která ji není schopna zadržet. Tento zrychlený odtok bude s ohledem na odumírání lesů dále narůstat. Zemědělská půda je vlivem dlouhodobého intenzivního hospodaření degradovaná a její schopnost zadržovat srážkovou vodu je podle odhadů méně než poloviční. Problematika sucha bude v následujících letech významně gradovat i s devastujícími účinky na podzemní vody tak, jak budou postupně infiltrační oblasti odlesňovány.

Tento stav není možné hodnotit jinak než jako AKUTNÍ KRIZI.

Vláda ČR by měla přestat otálet a strkat hlavu do písku a krizový stav vyhlásit. V rámci krizového programu by se měla začít bezodkladně začít realizovat opatření ke zmírnění projevů této kalamity. Hlavně rychle bez výmluv na Zákon o zadávání veřejných zakázek (při krizovém stavu platí omezeně) a nedostatek lidských kapacit (je možné využít složky integrovaného záchranného systému jako v případě povodní 2002)

Jako jeden z možných programů se navrhuje využít biomasu získanou kalamitní těžbou pro aplikaci na orné půdě s cílem navýšení retenční kapacity půdy a zlepšení její kvality. Aplikace ve formě dřevních vláken či dřevní štěpky v doporučené vrstvě 2 – 3 cm s následným zapracováním do půdy povede odhadem k navýšení retenční kapacity půdy v orničním horizontu (30 cm) o cca 200 m3 vody na hektar, tedy 200 litrů ma m2 (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, Výzkumný ústav rostlinné výroby).  Celková rozloha ZPF ČR je 4 205 tis. ha z čehož orná půda tvoří 37,5%. Takto rozsáhlé plochy jsou schopny absorbovat v následujících letech veškerý objem kalamitní těžby s významným vlivem na zlepšení kvality půd a objem zadržených dešťových srážek. Potenciální mírné snížení pH půdy je lehce kompenzovatelné běžným vápněním. Technika pro realizaci je běžně dostupná na trhu. Na státu je projekt vyhlásit, zorganizovat, odstranit legislativní překážky a finančně podpořit.

Kalamita v lesích se může změnit v příležitost, jak učinit adaptační krok ke zmírnění klimatické změny a zlepšit kvalitu orné půdy. Celý navrhovaný program by byl financován z rozpočtu ČR jako krizové opatření s efektem pro vlastníky lesů a zemědělsky hospodařící subjekty, resp. vlastníky orné půdy.

Je nehorázným plýtváním pálit dřevní hmotu či ji exportovat (např. do Číny), tedy za desítky let vytvořenou biomasu jednorázově znehodnotit. Je povinností řádných hospodářů tuto hmotu využít smysluplným způsobem.  Jinak se jedná o zločin proti přírodě a nastupujícím generacím.

Autor: RNDr. Miloš Gregar, šéfredaktor časopisu NIKA, ilustrační foto (dřevní štěpka v rybníku) Naše voda – Nina Havlová