Na v pořadí 13. bienální konferenci VODA 2019, která byla zahájena ve středu 18. září v Poděbradech, zaznělo hned v úvodní den množství dat a informací, které si nepochybně zaslouží celospolečenskou pozornost. Alespoň některé z nich by přitom měla znát i veřejnost laická.

Hned první přednáška profesora Jiřího Wannera (VŠCHT) na téma recyklace odpadních vod v EU a ČR ukázala značné rozdíly v přístupu k opětovnému využívání odpadních vod u nás a v zahraničí. Zatímco v ČR není recyklace odpadních vod legislativně ukotvena a také se až na výjimky nepoužívá, v Evropě využívá recyklace celá řada měst a regionů, jako je Barcelona, Lombardie, Londýn, Lisabon, Ghent nebo i Disneyland v Paříži, přičemž nejen v těchto lokalitách je odpadní voda mimo jiné využívaná v zemědělství. U nás ale panují obavy z možné kontaminace recyklovanou vyčištěnou vodou, a využívat takovou vodu například k závlahám zákon vysloveně zakazuje. Jak ale vyplývá z dosavadních poznatků, možnost kontaminace hospodářských rostlin (a tedy potravin) tímto způsobem nepředstavuje zdravotní riziko. „Člověk by musel konzumovat takové produkty intenzivně 200 let, aby se případné riziko nějak projevilo,“ zdůraznil Wanner. Za paradox přitom označil stav, kdy se v ČR běžně konzumuje zelenina a další zemědělské produkty dovážené ze zahraničí, které byly zalévány právě odpadní vyčištěnou vodou.

Také prezentace Víta Kodeše (ČHMÚ) „Problematika pesticidů v ochraně vod“ odhalila a některá zajímavá data týkající se množství pesticidů a jejich pozůstatků v povrchových a podzemních vodách. Zejména v případě monitoringu povrchových vod nejsou totiž data hlášená státními podniky Povodí validována (kontrolována), a ne vždy jsou navíc do systému monitoringu zadávána správně. Kromě toho se u jednotlivých Povodí liší intenzita monitoringu pesticidů a jejich metabolitů – nejintenzivnější kontroly a nejvíce látek sleduje přitom státní podnik Povodí Vltavy. To vše v praxi znamená, že získaná a také často mediálně prezentovaná data nejsou srovnatelná. Obecně přitom platí, že pesticidy jsou více zatížené povrchové vody než vody podzemní. Pouze 4 procenta vzorků z povrchových vod byla prosta pesticidů, a to především v horských oblastech. V podzemních vodách přitom postupně roste množství pozůstatků léčiv. Kodeš také poopravil zavedenou tezi, podle níž se nejvíce pesticidů aplikuje na porosty řepky. Zemědělskou chemií nejvíce ošetřovaná hospodářská plodina je ale podle dostupných dat cukrovka, až trojnásobně oproti obilovinám (řepka je ale druhá), naopak porosty kukuřice jsou v porovnání s obilovinami chemicky ošetřovány jen s poloviční intenzitou.

Zejména pro laickou veřejnost by byly jistě velmi překvapivé některé údaje z prezentace „Mikroplasty v čistírenských kalech“ Pavla Jeníčka (VŠCHT), například, že v jedné dávce (1,6 gramu) zubní pasty s bělícími účinky je zhruba 4 000 kusů mikroplastů, které takové zubní pasty obsahují. To je přitom mnohem vyšší množství, než je počet mikroplastů na odtoku z úpraven nebo čistíren odpadních vod. Jeníček také připomněl, že mikroplasty nejsou jen ve vodě, ale také ve vzduchu, který běžně a neustále dýcháme, a že se mikroplasty dostávají do organismu i potravou. Problematika mikroplastů si podle něj samozřejmě zasluhuje pozornost a bude v budoucnosti předmětem rozsáhlých výzkumů, jak ale nedávno uvedla Světová zdravotnická organizace (WEHO), v současné době „neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly obavy o zdraví lidí“, pokud jde o konzumaci pitné vody.

Předseda výboru České asociace pro vodu (CzWA) David Stránský následně prezentoval „Akční plán pro hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích“, na kterém významně spolupracovala CzWA, která identifikovala 152 potřebných změn v legislativě i současném přístupu k vodě ve městech v celkem 9 oblastech. Jedním z důležitých opatření by mělo být podle CzWA odstranění výjimek v zákonu 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, které obce, města a další organizace nemotivují k zadržování či akumulaci dešťové vody ve městech, neboť za její čištění po odtoku do kanalizace právě kvůli zmiňovaným výjimkám nic neplatí.

S dalšími prezentacemi i závěry z konference VODA 2019 bude zájemce portál Naše voda postupně informovat.

Naše voda, ilustrační foto z letošní konference: Naše voda – Nina Havlová