Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) připravil v týmu s ČVUT, Sweco Hydroprojekt a.s. a Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i (VÚV) Atlas plošného zemědělského znečištění vod (https://atlaspvl.vumop.cz/atlaspvl_index.php ), mapující tuto problematiku v povodí Vltavy o ploše 28 000 km2.

Atlas plošného zemědělského znečištění vod představuje konkrétní aktivitu nadregionálního měřítka, která přináší podklady pro návrhy systémů opatření pro zvýšení retence vody v krajině a zlepšení její kvality, se zaměřením na efektivní řešení extrémů, tj. sucha i povodní, včetně opatření na systémech zemědělského odvodnění (drenážích).

Atlas, v tištěné podobě certifikovaný Ministerstvem zemědělství jako specializovaná mapa s odborným obsahem, byl zpracován jako jeden z výstupů studie „Příprava listů opatření A lokalit plošného zemědělského znečištění pro plány dílčích Povodí“, kterou zadal a financoval státní podnik Povodí Vltavy, a která byla řešena v letech 2015-2019. Jedná se o unikátní projekt, který na základě vědeckých metod identifikuje hlavní povrchové (erozní smyv a vázaný erozní fosfor) a podpovrchové (intenzivní odvodnění a vyplavování dusičnanů, popř. pesticidů) zdroje znečištění vod a kategorizuje hydrologické jednotky různých úrovní z hlediska potřebnosti opatření a to ve třech měřítcích (vodní útvary – stovky km2, povodí IV. řádu – jednotky až desítky km2 a subpovodí – stovky ha).

V projektu byl zpracován také Katalog opatření, který přináší – vedle opatření na zmírnění povrchového odtoku a eroze půdy – dosud méně známý soubor opatření na systémech zemědělského odvodnění v podobě regulací, úprav, převodů vod, biofiltrů, mokřadů popř. řízených eliminací a definuje principy a možnosti jejich použití. Dále je katalog inovativní v tom, že opatření navrhuje v tzv. systémech; tj. vždy několik opatření ke snížení odtoku povrchového a podpovrchového, ve vzájemné optimální kombinaci a logické návaznosti, ve vazbě na podmínky a možnosti konkrétní lokality.

V rámci studie byl zpracován soubor tzv. Listů opatření typu A, které definují a přibližně dimenzují systémy opatření na konkrétní lokalitu, v měřítku opatření na půdní blok, s konkrétními uživateli a vlastníky pozemků. To umožní do plánů Povodí či jiných závazných dokumentů promítnout cílené a efektivní intervence z hlediska snižování plošných zdrojů znečištění, což jsou negativní jevy, které byly v předchozích plánovacích obdobích uchopeny spíše obecně a v ČR jsou z hlediska výše uvedených charakteristik a polutantů stále problémem.

Vzhledem k pilotní povaze projektu, jehož cílem bylo navržení 3 000 opatření v celé ploše pilotního území, bylo rozhodnuto navrhovat konkrétní opatření cíleně do menšího uceleného ohroženého území, kde budou tato opatření efektivní. Bylo tedy modelově navrženo 3 440 opatření ve formě Listů opatření typu A. Ty byly koncentrovány do vybraných celkem 48 povodí IV. řádu s celkovou plochou 508 km2, která se nacházejí zejména v povodí vlašimské Blanice a okolních ohrožených vodních útvarech v povodí Sázavy. Z těchto opatření bylo 2 391 primárně protierozních, 610 opatření primárně na drenážních systémech, 147 opatření kombinovaných a 294 doprovodných.

Výsledky studie mohou sloužit jako podklad pro plány dílčích Povodí v povodí Vltavy či pozemkové úpravy, s přenositelností do jiných území.

Zdroj a foto: VÚMOP