Přestože se stala podpora vodního kanálu Dunaj – Odra – Labe (DOL) jedním z oficiálních závěrů 30. Plavebních dnů ve Zlíně hlavním a v zásadě jediným mediálním výstupem z této třídenní mezinárodní konference, účastníci akce diskutovali řadu dalších témat a projektů plánovaných staveb na vodních tocích.

Kromě DOL šlo například o možnost a projekty k prodloužení Baťova kanálu dále na sever, s cílem napojit na Baťův kanál Olomouc a rozšířit možnosti rekreační plavby po Baťově kanálu do Kroměříže. Právě Baťovu kanálu, jeho historii, současnosti a budoucnosti byla věnována minimálně stejná pozornost jako projektu DOL. Účastníci konference ale také podpořili realizaci plavebního stupně Děčín nebo takzvané oderské vodní cesty, přičemž finálním cílem je dotáhnout vodní cestu do Ostravy, pravděpodobně do oblasti Mariánských hor. Obdobně podpořili účastníci akce také výstavbu plavební komory Staré Město v Praze, která by měla odlehčit intenzivnímu plavebnímu provozu v blízkosti Karlova mostu. Na výstavbu bylo počátkem srpna letošního roku vydáno stavební povolení, to ale napadla Praha 1, Praha 5 i vedení hlavního města Prahy. Oponenturu v současné době zpracovává Ministerstvo zemědělství.

Na konferenci ale nešlo jen o podporu plánovaných staveb, ale také o jejich propagaci, zvýšení potenciálu turistického ruchu na vodních tocích a připravovanou evropskou legislativu týkající se plavby na vodních tocích. Evropský výbor pro tvorbu a schvalování standardů (CESNI) například připravuje soubor opatření, která mají řešit stávající dvojkolejnost předpisů na národní i nadnárodní úrovni týkající se mimo jiné požadavků na IT systémy, technických požadavků na plavidla nebo na vůdce plavidel. Kromě toho se v Bruselu připravuje revize směrnice 2005/44/ES týkající se říční informační služby a právě adaptace na strukturu CESNI.

Stavební fakulta ČVUT v Praze zase připravuje projekt prezentace kulturního dědictví na Labsko – vltavské vodní cestě prostřednictvím vzdělávacích procesů, výstav s odborným obsahem a specializovaných map. Prezentace objektů má obsahovat historický vývoj jejich návrhu, popis funkce původních technologických prvků, jejich současnou roli ve vodní dopravě a využití rekreačního a turistického potenciálu. Že mohou na vodních cestách existovat i ekologické plovoucí vodní objekty, ukázala na některých příkladech (například na řece Váhu na Slovensku) společnost SM Ponton.

Pokud se pak týká samotného projektu DOL, podpořili účastníci konference jeho realizaci ve všech třech větvích. Jak nicméně na akci také zaznělo, pokud by se ale zvýšily náklady na projekt v kompletním pojetí oproti současné studii proveditelnosti koridoru DOL o pouhé 2,3 procenta, byl by projekt ekonomicky prodělečný. Přesto je projekt DOL podle Pavla Fošumpara (České plavební a vodocestné sdružení – ČPVS) „technicky proveditelný, ekonomicky výhodný a střety s ochránci životního prostředí jsou řešitelné“.

Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle studie stál 582 miliard korun, z toho labská větev více než 300 miliard korun. Kanál by byl dlouhý až 500 kilometrů, budován by měl být v letech 2030 až 2045. Podle zastánců by projekt přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Organizátory konference bylo ČPVS a Slovenský plavebný kongres, akce proběhla pod patronací státního podniku Povodí Moravy ve zlínském hotelu Moskva. Příští ročník Plavebních dnů se uskuteční ve dnech 21. až 23. září 2021 na Slovensku.

Naše voda, dokumentární foto z akce Naše voda – Nina Havlová