I když imise oxidu siřičitého od konce minulého století významně poklesly, stále se do ovzduší dostávají škodlivé látky, například těžké kovy. Připomíná to Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Škodlivé látky pak mají neblahý vliv na lesní ekosystémy. Již více než 30 let je jejich stav podrobně monitorován v celé Evropě, včetně České republiky. Ta v roce 1986 začala s plošným hodnocením zdravotního stavu lesa v rámci Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy. Program je označován jako ICP Forests a představuje jeden z nejdůležitějších evropských systémů kontroly stavu lesů. V České republice program koordinuje VÚLHM.

Snahu o důsledné monitorování stavu lesů na evropské úrovni vyvolalo prudké zhoršení zdravotního stavu lesa v evropských zemích na počátku osmdesátých let jako následek výrazného dlouhodobého škodlivého účinku znečištění ovzduší. Program je důležitý pro získávání informací o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku a pro prohlubování znalostí o příčinách jeho současného poškození. Každý z těchto cílů vyžaduje velmi odlišné metodologické přístupy k monitorování. Realizovány jsou pomocí monitorovacích soustav různého složení a intenzity měření (úroveň I a II).

„Koncentrace oxidu siřičitého a oxidů dusíku v ovzduší sice od poslední dekády minulého století výrazně poklesly, stále se však potýkáme s překračováním kritických zátěží nutričního dusíku a v menší míře i acidity, historickou zátěží lesních půd, lokálně vysokými koncentracemi ozonu a v poslední době přitahuje pozornost i problematika těžkých kovů v ekosystémech,“ poukazuje na současné problémy, s kterými se lesy potýkají, ředitel VÚLHM a zároveň koordinátor programu Vít Šrámek.

V současné době se na celém území České republiky provádí pravidelné šetření stavu lesa v systematické síti tohoto programu (tzv. I. úroveň) na monitorovacích plochách základní sítě 16 × 16 km a vybraných plochách ze sítě 8 × 8 km v celkovém počtu 306 ploch.

V nadmořských výškách od 150 do 1100 m hodnotí odborníci na ekologii lesa VÚLHM každým rokem více než 10 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin v různých věkových třídách. Každoroční šetření na monitoračních plochách zahrnuje komplexní zhodnocení zdravotního stavu stromů (defoliace a diskolorace koruny, biotické a abiotické poškození celého stromu) a zjišťování sociálního postavení. V pětiletých intervalech se hodnotí přízemní vegetace. V nepravidelných intervalech se provádí doplňující šetření, mezi která patří dendrometrická měření, letokruhové analýzy, listové a půdní analýzy.

Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Defoliace je nespecifický symptom a může být způsobena řadou škodlivých faktorů biotického a abiotického původu.

Imisní zátěž v posledních dvaceti letech výrazně poklesla. Poslední roky je vysoká defoliace spíše důsledkem chronického stresu suchem.

Dlouhodobý monitoring ukazuje, že lesní porosty stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy mírně stoupající trend. „Relativně vysoká míra defoliace je způsobena jednak tím, že imisní zátěž stále negativně působí, i když na nižší úrovni, a jednak skutečností, že stabilita lesních ekosystémů je dlouhodobě narušena v důsledku neúnosného působení imisí v uplynulých desetiletích. Nemalou měrou se na vyšší defoliaci podílí i dominantní zastoupení smrku (přes 50 %), který patří mezi nejcitlivější dřeviny na působení imisí. Na zdravotní stav lesních porostů mají vliv i další negativní faktory. V posledních letech nabývají stále na větším významu klimatické excesy a biotičtí škůdci, především podkorní hmyz,“ uvádí Monika Vejpustková, vedoucí Útvaru ekologie lesa.

V rámci intenzivního monitoringu (úroveň II) vědci podrobně sledují stav lesních porostů a faktorů prostředí, které lesní ekosystémy ovlivňují, s cílem identifikovat příčinné souvislosti mezi environmentálními změnami a stavem lesa.

Síť intenzivního monitoringu tvoří 16 ploch. Na sedmi monitoračních plochách, které patří mezi tzv. klíčové plochy, se pak hodnotí kompletní spektrum parametrů vitality a podrobně se sledují cykly živin. Koloběh živin je jedním z klíčových faktorů existence a fungování lesních ekosystémů. V současné době je část evropských lesních ekosystémů ovlivňována vysokými vstupy dusíku, v nejzatíženějších oblastech již lesy nejsou schopny vstupující dusík plně využívat a začínají být nasyceny tímto prvkem. Přebytečný dusík je vyplavován, převážně v nitrátové podobě, do podzemních vod a dostává se do vodotečí. Tato situace se začíná odrážet ve snížení rostlinné biodiverzity.

Monitoring zdravotního stavu lesa je financován z prostředků Ministerstva zemědělství. Data z programu jsou v současné době využívána při řešení 46 mezinárodní výzkumných projektů a v celé řadě národních studií zaměřených na nejrůznější témata týkající se lesního hospodářství a lesních ekosystémů.

VÚLHM v roce 2019 vydal publikaci Monitoring zdravotního stavu lesa v České republice v rámci programu ICP Forests a navazujících projektů, s daty do roku 2018, kterou je možné si stáhnout zde: http://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/10/Ročenka-Monitoringu-ICP-Forest-2018.pdf

Další informace jsou na: https://www.vulhm.cz/monitoring-stavu-lesa/icp-forests/

Zdroj a foto: VÚLHM