Experti z Právnické fakulty Univerzity Karlovy (UK) ve svém finálním stanovisku doporučili, aby se pro zvýšenou ochranu vody a vodních zdrojů přijal samostatný ústavní zákon. Jejich analýzu má k dispozici ministerstvo zemědělství, řekl ČTK jeho mluvčí Vojtěch Bílý.

Ministr zemědělství Miroslav Toman se podle něj chystá svolat kulatý stůl, na kterém odborníky seznámí s výsledkem studie a navrhne, jak by ústavní zákon o zvýšené ochraně vodních zdrojů mohl vypadat. Ministerstvo ho poté připraví. Termín setkání na MZe se podle Bílého plánuje na začátek listopadu. Vznik samostatného ústavního zákona po vzoru ústavního zákona o bezpečnosti státu doporučovali právníci z UK již v létě.

Ústavní ochrana vody podle Bílého existuje v řadě zemí nejenom ve světě, ale i v Evropě. Její rozsah se liší podle podmínek vodních zdrojů a klimatu. Proto je namístě, aby Česko začalo vodu chránit, uvedl. „Doporučenou formou je přijetí ústavního zákon, ve kterém bude možné rozepsat podmínky podrobněji, než by to bylo možné ve stručné úpravě Ústavy ČR,“ dodal mluvčí MZe. Podle něj je analýza pracovním textem, který bude sloužit jako východisko pro další postup.

Ústavní zákony jsou předpisy nejvyšší právní síly, které mění či doplňují ústavu. K jejich přijetí je nutný souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Společně s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod tvoří tzv. ústavní pořádek. Ústavním zákonem jsou například vymezeny kraje, další se týkají bezpečnosti ČR, referenda o přistoupení ČR k Evropské unii či vymezují státní hranice. Podle Ústavního soudu do ústavního pořádku spadají i mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách.

Kvůli ústavní ochraně vody vznikly i poslanecké návrhy, mimo jiné od STAN a KDU-ČSL. Vláda je ale odmítla, stejně jako dříve návrh KSČM. Lidovci za ústavní ochranu vody spustili v létě petici.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto (zdroj pitné vody – Švihov) Naše voda – Nina Havlová