Stejně jako každý rok proběhnou v závěru letošního roku jednání vlastníků vodohospodářské infrastruktury (což jsou většinou města a obce), s provozovateli vodovodů a kanalizací (což jsou většinou vodohospodářské společnosti) o cenách vodného a stočného v následujícím roce.

Lze přitom předpokládat, že v rámci vládního daňového balíčku bude odsouhlaseno také přeřazení vodného a stočného do snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH), takže daňové zatížení vody poklesne o 5 procent. To logicky svádí ke spekulaci, že vodné a stočné bude v roce 2020 nižší. V některých regionech to sice skutečně nelze vyloučit, všeobecně ale platí, že ceny vodného a stočného se ve většině míst v ČR nesníží. První, svým způsobem technický důvod, spočívá ve skutečnosti, že snížení DPH již v minulosti několikrát neprošlo, a nebylo tak možné s jistotou předpokládat, že projde tentokrát. Daňový balíček ostatně není schválen dodnes (konec října), tedy v době, kdy je již také jako podklad k jednání o cenách vodného a stočného na příští rok připravena většina investičních akcí, a rozpočet na ně (významným zdrojem je vodné a stočné) nebylo možné postavit na pouhé spekulaci. Pokud by se tak mělo snížení DPH teoreticky projevit, pak až v cenách roku 2021.

Ani to se ale nejspíš nestane. Náklady na provoz vodovodů a kanalizací rostou, a to nejen díky všeobecnému růstu mezd a potřebě dobře zaplatit vodohospodářské odborníky (kterých je nedostatek), ale především kvůli zpřísňujícím se požadavkům na vypouštění vod a čistotu odpadních vod. Zpřesňují se také parametry na hodnocení vzorků vody, roste počet látek, které se ve vodách sledují. To vše i proto, že roste počet (ne ani tak množství, ale spektrum) látek, kterými zatěžujeme vodní zdroje, ať již jsou to všeobecně známé pesticidy, ale také farmaceutické přípravky, kosmetické přípravky, pozůstatky drog nebo mikroplasty, což vše klade vyšší nároky na čistící technologie a ve výsledku zdražuje ceny vody.

Záměr snížit DPH u vodného a stočného je jistě krok správným směrem, lze jej však chápat zejména jako snahu o snížení rychlosti růstu cen vodného a stočného v budoucnosti. Lze ovšem předpokládat, že i pozvolnější nárůst cen vodného a stočného bude politicky vykládán jako snaha vodohospodářských společností na vodě ještě více vydělávat. Důležitější je ale vydělávat na obnovu vodovodních a kanalizačních sítí, výstavbu a zavádění nových technologií na čistírnách odpadních vod a úpravnách vod, nebo v některých případech rozšiřovat jejich kapacitu. Ročně se přitom v ČR na tyto investice vydají miliardy korun, veřejnost ale ne vždy ví, že takové investice probíhají, a pokud ano, pak pouze v případě, že se týkají jejich regionu. To ovšem nedává úplně objektivní obraz plošně velmi četných, ale také finančně velmi náročných staveb, rekonstrukcí a budování vodohospodářských sítí. A to vše je třeba zaplatit.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová