Nejvyšší pokles organického uhlíku v půdě je podle analýz půdy tam, kde je nejvíce intenzivní zemědělství. To v praxi znamená minimální zdroj živin a energie k rozvoji půdních mikroorganismů, které mají klíčovou roli při vytváření půdní struktury.

Ve své přednášce na konferenci „Jak na sucho a horko – ve městě a krajině“ o tom informoval bývalý ministr zemědělství a zástupce Evropské komise Ladislav Miko. Pro zlepšení stavu našich polí je přitom podle Mika rozhodující dostatečný přísun biomasy, kterou nelze nahradit minerálními hnojivy. „Minerální hnojiva nejsou zdrojem energie pro půdní mikroorganismy,“ konstatoval Miko.

Biomasa přitom podle něj není jen hnojivem, ale právě i zdrojem energie a tepla a podílí se tvorbě humusu a podzemní biomasy. Rozdíly v tvorbě podzemní biomasy jsou přitom obrovské – zatímco lesní porost dokáže ročně vyprodukovat 600 gramů podzemní biomasy na metr čtvereční a luční porosty zhruba 500 gramů podzemní biomasy, pole s hospodářskými plodinami pouze 80 gramů podzemní biomasy na metr čtvereční ročně. Situaci podle něj výrazně zlepšuje pěstování meziplodin, přičemž účinek tohoto opatření je srovnatelný s aplikací statkových hnojiv z živočišné výroby. Půdní mikroorganismy vytvářející strukturu půdy jsou tak odolnější vůči chemickým hnojivům, pokud ovšem netrpí stresem způsobeným suchem nebo vysokými teplotami.

Konference „Jak na sucho a horko – ve městě a krajině“ předcházela vyhlášení vítězných projektů v soutěži Adapterra Awards. Význam soutěže shrnuje Ladislav Miko v krátkém viderozhovoru, který si můžete poslechnout v rubrice „Videoblog“ v pravém sloupci portálu Naše voda, nebo na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=VAK38Qwviho

Naše voda, foto (Ladislav Miko) a videorozhovor Naše voda – Nina Havlová