Dokazování síly a vytváření hierarchie ve své skupině tím, že protivníci do sebe vrážejí hlavami, není jen výsadou beranů a kozlů. Informuje o tom populárně-vědecký server osel.cz.

Američtí biologové se podle serveru stali svědky podobných soubojů i u známého druhu ryb, které sice ničí zdravé korály, ale pomáhají vytvářet písčité pláže. Jde o druh Ploskozubec vysokočelý (Bolbometopon muricatum), který může za několik desetiletí svého života dorůst délky asi metr a půl a váhy přes 70 kilogramů. Hlavním biotopem této zajímavé ryby jsou korálové útesy Indického a Tichého oceánu, protože kromě mořských řas, korálnatci tvoří hlavní složku její potravy. Ploskozubec je okusuje i s vápenatými schránkami, a tak ho evoluce vyzbrojila souvislou řadou pevných zubů vyčnívajících dopředu v hrozivém předkusu. Jakou pohromou pro korály dokáže být dospělý jedinec, dokazuje fakt, že ročně má na svědomí destrukci pěti tun útesu, přičemž se samozřejmě zaměřuje na tu živou nejhodnotnější část. Většinu spolknutého materiálu však tvoří vápenaté schránky polypů, jež se v jeho trávicím ústrojí přetvoří na jemný písek.

Při průzkumu korálových útesů okolo atolu Wake v severníčásti Tichého oceánu překvapil potápějící se americké biology zvláštní opakující se rachot. Jak zachytila i jejich kamera, šlo o rituální chování samečků ploskozubce, kteří na sebe naráželi svými čelními kostěnými hrboly, jenž se jim tvoří v průběhu dospívání. Mají ho i samice, i když ne tak mohutné a bez přední středové rýhy. Tento rozdíl je součástí jinak nevýrazného pohlavního dimorfizmu a pravděpodobně má význam při výběru partnera. Doposud se však mělo za to, že čelní „nárazník“ slouží zejména jako kladivo při destrukci korálů, když se ryba snaží zpřístupnit si lepší sousto. Předtím nikým neodhalené trkání vědci pozorovali v ranních hodinách ve dnech, kdy se sledované skupiny ryb věnovaly páření. To u ploskozubců probíhá tak, že z poklidně plovoucího hejna se nějaký pár oddělí a zvolna zamíří k hladině, často pronásledován dalšími samci. Dojde k synchronnímu vypuštění gamet – jiker a mlíčí – a pár se poté rozdělí. Oplodněné jikry jsou ponechány svému osudu v mořských proudech. Jakou roli v tomto způsobu páření hrají předcházející vzájemné souboje samců, je zatím nezodpovězenou otázkou. I když tření ploskozubců bylo pozorováno mnohokrát, nikdo dříve trkání nezaregistroval.

Zdroj a foto: Roldan C. Muñoz et al.: Extraordinary Aggressive Behavior from the Giant Coral Reef Fish, Bolbometopon muricatum, in a Remote Marine Reserve, PLoS ONE 2012 (doi:10.1371/journal.pone.0038120)