Látky, které byly zjištěny v masu pstruhů ze Pstruhařství Mlýny, uvedený producent vůbec nepoužívá. Vyplývá to z vyjádření představitelů pstruhařství k výsledkům rozborů zveřejněných v časopisu DTest.

Abychom potvrdili toxickým látkám prostý chov, proběhlo dne 18.6. 2012 Státní veterinární správou odebrání vzorků námi odchovaných ryb. Námi chované ryby jsou naprosto v pořádku a jasně potvrzují, že na naší farmě se skutečně dTestem prokázané látky nepoužívají! (používané látky v chovu a jejich použití pod textem)

Je naprosto alarmující, že časopis dTest údajně zjistil takové koncentrace zakázaných látek, a přitom bezprostředně neinformoval veterinární správu a vystavil tak spotřebitele možnému přetrvávajícímu riziku! Uvedenou cenu 195,-Kč/Kg již více jak 3 měsíce nemáme!!! Kdy proběhl test??? Vyvolává to pocit, že šlo zejména o výsledek a zviditelnění a o spotřebitele ažve druhé řadě. Tento mezičlánek jsme ale doplnili a Státní veterinární správu jsme k odběru vzorků sami přizvali v nejzazším možném termínu.

Z naší strany je nutno uvést, že jsme byli po následném kontaktování chovatele, který nám dodává násadové ryby, upozorněni na možnost použití látky v jejich chovu. Tuto možnost zmiňuje i časopis dTest, nemůžeme ji bohužel ani zcela vyvrátit ani potvrdit. Do letošního roku jsme museli část násadových ryb nakupovat, kapacita naší vlastní líhně totiž nebyla dostatečná. U takto dodaných násadových ryb byl ALE VŽDY DODÁN IVETERINÁRNÍ DOKLAD O JEJICH NEZÁVADNOSTI (ZDRAVOTNÍ STAV, CIZORODÉ LÁTKY). Nicméně, vzhledem k současné zkušenosti budeme striktně všechny případně dovezené ryby sami prověřovat na vlastní náklady (14 denní karanténa a odběr vzorků), bez ohledu na to, že každý dovoz musí být již veterinárně kontrolován. Od letošního ledna nám již naplno funguje vlastní líheň, a tak nákupy násad od jiných chovatelů budou pouze výjimečnou záležitostí.

Bohužel v dnešní době platí, že se již dávno pstruzi neloví z volných vod. Zejména z důvodů nízkého počtu původních rybích obsádek, rostoucího počtu strávníků a předně díky nešetrnému hospodaření v krajině. Pro naše pstruhařství ale i nadále platí, že se snažíme produkovat ryby co nejkvalitnějším a co nejšetrnějším způsobem vůči životnímu prostředí, cestou uplatňování moderních technologií.

Stojíme na rozcestí, kde si musíme jasně vybrat, zda ryby nebudeme jíst vůbec, nebo je budeme chovat. A to v podmínkách k přírodě co nejvíce šetrných a dlouhodobě udržitelných (nikoliv dle asijského vzoru udržet udržitelné podmínky v neudržitelných). Samozřejmě takto chovaný pstruh bude vždy tomu původnímu (z řeky, potoka) jistým způsobem vzdálený. Nakolik, záleží už jen na chovateli a místních podmínkách chovu. V případě použití technologií zabezpečujících chov ryb s minimálním dopadem na okolní prostředí a zároveň s použitím kvalitních krmiv a bez používání zakázaných látek, se není čeho bát, pstruzi nejsou sci-fi 🙂

V souvislosti s článkem zveřejněným v časopisu dTest, je rovněž důležité upozornit na několik zavádějících informací zde uveřejněných. Například v rámci porovnání jednotlivých producentů a prodejců byly zveřejněny ceny za 1 kg pstruhů. Bohužel tabulka porovnávala ceny za 1 kg pstruhů kuchaných s cenami pstruhů živých, což není na první pohled jednoznačně specifikováno. Pro názornost naše cena je uvedena za 1 kg kuchané ryby (195,- Kč/kg). Pokud by násčasopis dTest oslovil, nebo nás navštívil, zjistil by, že 1 kg živých pstruhůstojí u nás 129,- Kč/kg, a to je veliký rozdíl. Ve výsledku konkurenční pstruh za 130,-(živý/nekuchaný) je výhodnější než-li náš za 129,- aneb pstruzi ze Pstruhařství Mlýny jsou drazí a ještě k tomu kontaminovaní. Z obchodního hlediska je zajímavé, že konkurenční pstruzi se již tento víkend objevili na jednom farmářském trhu, kde nikdy předtím nebyli. Velice rychle zareagovali na to, že díky dobře napsanému článku můžeme mít problém, na kterém by se dalo dobře profitovat.

Pokud jde o další nejasnosti ve výše zmiňovaném článku.

*výklad normy ČSN 466802, pokud se o něj pokouším, by měl následovat po jejím přečtení, a měl by tedy být přesný a doslovný. Rybou mrtvou se zde rozumí, ryba zabitá či uhynulá, nevykuchaná. Tuto rybu skutečně nesmíte uchovávat déle než 12 hodin. Pokud bychom šli do morku kosti a zeptali se některých prodejců v supermarketech, kolik hodin je již prodávaná ryba vykuchaná a zachlazená, často bychom ke dvanáctce museli přidat nulu.

*ryba zabitá na místě přímo před Vámi je samozřejmě ideál a můžete si ho dopřát třeba u nás na pstruhařství, kde alespoň uvidíte náš chov a prostředí, ve kterém je prováděn. Je však třeba uvést, že krevní oběh ryb by neměl obsahovat antistresové látky, tj. znehodnocovat maso. Ryba by tedy měla být zabita co nejrychleji po jejím vytažení z vody. U živých ryb převážených v přepravních bednách Vám rychlé zabití nepomůže, ryba by se nejprve z přepravního stresu musela vzpamatovat. Pojem zrání masa se rovněž vytrácí z povědomí strávníků, u ryb k ukončení biochemických pochodů v buňkách dochází nejrychleji ze všech druhů mas, přibližně do 48 hodin. Tato doba je výrazně delší u ryb mořských.

*pakliže budeme doporučovat ke konzumaci ryby z druhého konce světa, ochuzujeme se o naše „rybí zlato doma“, ryby, které náš organismus dokáže lépe zpracovat a využít tak mnohem více tělu prospěšných látek.

*pstruha potočního pravda v obchodním řetězci asi těžko najdete, ale můžete ho koupit v tržní velikosti u několika chovatelů přímo v jejich provozu, mimo jiné i ve Pstruhařství Mlýny.

Omlouváme se Všem Vám, našim zákazníkům, za způsobenou nepříjemnost po přečtení článku v časopisu dTest. Věříme, že výše popsané vysvětlení Vás uspokojí a zůstanete našimi zákazníky, získáme zpět Vaši důvěru. Hodláme se nadále zabývat kvalitou našich ryb a věříme, že to je a bude znát 🙂 Nebráníme se nezávislým testům našich ryb, raději mít dvakrát zkontrolováno, než-li uvádět v omyl spotřebitele, ovšem interpretace výsledkůby měla být seriózní.

Věříme, že nastalou situaci jako český zemědělec prvovýrobce/prodejce přežijeme, neboť trefný článek je ve srovnání se všemi předchozími katastrofami vůbec nejhorší. Přežili jsme zničující povodně roku 2002, likvidační infekční nákazu VHS roku 2004, bankrotem vypadající dvojnásobnou povodeň roku 2008 (2x jsme během jednoho roku přišli o ryby) a nyní takřka vše přebíjí jediný článek, který ještě nevypovídá o pravém stavu věcí…

za Pstruhařství Mlýny

Josef Bláhovec, Ing. Miloš Buřič, Ph.D, Ing. Milan Aldorf, DiS a všichni ze Mlýnů