O ne úplně novém, u nás však příliš neznámém adrenalinovém sportu informuje facebooková verze portálu Naše voda.

Člověk, který chce tento sport provozovat, musí být hlavně fyzicky zdatný. V nádherné přírodě prostupujete formou slaňování koryty vodopádů, horských říček, soutěskami ve směru jejich toku, čili seshora dolů. Při slaňování vede cesta jenom dolů, nahoru proti proudu se již nedostanete. Po cestě míjíte skalními stěnami nádhernou přírodu, skáčete do hlubokých tůní, zdoláváte obří balvany… Samozřejmě že hrozí nebezpečí úrazu, proto bez důkladné přípravy a tréningu, znalosti místního prostředí a respektování bezpečnostních zásad je nezbytné.

V ČR není bohužel žádný kaňon k oficiálnímu provozování canyoningu, nejbližší se nachází v rakouských Alpách. Nádherné kaňony se nacházejí ve Slovinsku, Švýcarsku, Itálii a Francii. Za kaňony se můžete vydat také do středomořského Řecka, Černé Hory, na Korsiku nebo Sardínii. V USA (oblast v Coloredu a v Sierra Nevadě), Austrálii a Novém Zélandu je tento sport také velmi rozšířen. Krásné kaňony se nacházejí v Chile, Ekvádoru, Japonsku i Nepálu. Vůbec nejtěžší kaňony jsou na jihoafrickém ostrově Rénuion.

Canyoning není nikterak mladý sport, jak by se mohlo na první pohled zdát.Historie canyoningu se začala psát ve 2. polovině 19. století. Jedním z prvních lidí, kteří se o to zasloužili, byl nadšený speleolog a hydrogeolog, označovaný za otce francouzské speleologie – Edoard Alfred Martel.

Zdroj – Facebook Naše voda