16.1.2020 0.14, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony
Kvůli dolu v Polsku se Liberecký kraj obrátil na Evropskou komisi
Kvůli plánovanému rozšíření hnědouhelného dolu u česko-polské hranice podal Liberecký kraj stížnost k Evropské komisi. Postup Polska považuje kraj za nezákonný. Poláci v současnosti s českou stranou nespolupracují a nesouhlas České republiky i veřejnosti s rozšířením těžby se snaží obejít. Liberecký kraj doufá, že Evropská komise aktivně podpoří snahy Česka ochránit zdroje pitné vody na české straně hranice. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí krajského úřadu Filip Trdla.
Liberecký kraj se přihlásil jako účastník povolovacích procesů v Polsku a zároveň podal žalobu proti změně územního plánu, kterou polská Bogatyně loni v květnu umožnila další rozšíření dolu. Liberecký kraj a obce a města v příhraniční oblasti sbírají podpisy pod petici za záchranu pitné vody určenou Evropskému parlamentu. Podepsat ji lze i na stránkách www.stopturow.cz. „Věřím, že se nám do konce ledna podaří sesbírat minimálně 5000 podpisů. Potřebujeme přesvědčit Petiční výbor Evropského parlamentu, aby se naším podáním zabýval. Zatím jsme zhruba v půlce,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit ho plánuje až na 30 kilometrů čtverečních a těžit se Poláci chystají do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obce i Liberecký kraj se proti rozšíření brání, obávají se hlavně ztráty vody, ale i hluku a prachu.
Podle analýzy právníků firmy Frank Bold Advokáti, s níž Liberecký kraj spolupracuje, je záměr rozšíření dolu v přímém rozporu s evropskou směrnicí o vodách. „Záměr má vyjednané výjimky jen do roku 2021. Navíc od roku 2027 již nebude obecně možné tyto výjimky dále udělovat. Přesto PGE požaduje prodloužení těžby až do roku 2044, což je v přímém rozporu se smyslem i účelem směrnice. Záměr by rozhodně neměl být polským úřadem schválen,“ řekl Jiří Vozák z právnické firmy. Závažná pochybení se podle právníků týkají i změny územního plánu nebo posuzování vlivu na životní prostředí.
Zdroj: ČTK, ilustrační foto: Nina Havlová, Naše voda
16.1.2020 0.14, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony