Výsledky kontrol burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu (ČZHM) v prodejní sezóně 2019 ukázaly vyšší počet nevyhovujících vzorků i vyšší míru závažnosti zjištěných pochybení (přídavek vody, nadlimitní přicukření), než v předchozích letech. Informoval o tom dnes mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

V loňské sezóně inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) prověřili celkem 290 prodejních míst burčáku a ČZHM. V 61 případech inspektoři přistoupili k odběru vzorku pro analýzu v laboratoři. Komplexní laboratorní analýza prokázala nevyhovující parametry u 10 vzorků, přičemž v některých případech vzorek nevyhověl ve více hodnocených znacích. Rozbory prokázaly pochybení u následujících parametrů:

Nepovolený přídavek vody (falšování, prokázán přídavek tzv. exogenní vody) – 3 případy

Nadlimitní obohacení dodaným cukrem – 3 případy

Neodpovídající objem – 1 případ

Nadlimitní obsah alkoholu – 2 případy

Podlimitní obsah alkoholu – 2 případy

Inspektoři uskutečnili kontroly u prodejců i u výrobců, a to zejména u těch, jejichž vzorky v minulosti nevyhověly požadavkům právních předpisů a u nových dosud neprověřených prodejců, kde převládá stánková forma prodeje. Tyto odběry se ve zvýšené míře uskutečňují i na základě podnětu spotřebitele.

V předchozí sezóně 2018 inspektoři odebrali k laboratornímu rozboru 44 vzorků a nevyhovělo 5 z nich, v r. 2017 bylo laboratorně hodnoceno 51 vzorků, ze kterých nevyhovělo 7 a v r. 2016 bylo laboratorně hodnoceno 69 vzorků, ze kterých nevyhověly 4.

Při kontrole burčáku a ČZHM se SZPI mj. zaměřuje na tzv. senzorické požadavky – inspektor na místě hodnotí chuť, vůni a barvu nápoje, řádné označení zboží pro spotřebitele, odpovídající průvodní dokumentaci dokládající původ zboží a hygienu prodeje. Při odběru vzorku laboratoř SZPI v Brně prostřednictvím hodnot izotopových poměrů stabilních izotopů vodíku měřených na nukleární magnetické rezonanci a izotopových poměrů stabilních izotopů kyslíku a uhlíku měřených na hmotnostním spektrometru prověřuje geografický původ hroznů, ze kterých byl burčák vyroben. Dále je sledována např. přítomnost syntetických barviv, etanolu z přidaného cukru, množství přidané vody, obsah alkoholu, obsah oxidu siřičitého aj.

Burčák je národní legislativou chráněný tradiční výraz, jehož použití je vyhrazeno pro částečně zkvašený hroznový mošt vyrobený z hroznů révy vinné sklizených a zpracovaných v České republice v daném roce a prodejní sezóna je ohraničena obdobím od 1. 8. do 30. 11. Výrobek totožných parametrů, ovšem vyrobený z hroznů sklizených mimo ČR, je možné prodávat pod názvem „částečně zkvašený hroznový mošt“, nikoliv „burčák“. Případné zneužití tradičního výrazu – burčák je považováno za klamání spotřebitele a SZPI v takových případech přistupuje k zahájení správního řízení a uložení pokuty.

Zdroj: SZPI, ilustrační foto archiv Naše voda