Spolupráce lesníků a myslivců jako základ pro odolné a přírodě blízké lesy je hlavním tématem nového projektu Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Výsledkem zkoumání bude strategie, jak pružně reagovat na změny, které narušují stabilitu porostů.

Záměr vychází z poznatku, že regenerace lesních porostů je závislá na početnosti velkých býložravců. Tým z Katedry myslivosti Fakulty lesnické a dřevařské (FLD) proto začal na Školním lesním podniku ČZU (ŠLP) sledovat, jak se projeví intenzivní lov srnčí zvěře na škodách a jak bude populace na lovecký tlak reagovat. Opatření spočívají v intenzivním lovu srnce obecného, včetně samic. Jedinci se nově budou lovit i na společných lovech za účelem snížení škod na lesních porostech. „Obnova lesů zejména v oblastech postižených kůrovcovou kalamitou se stává klíčovým úkolem, jehož vyřešení bude mít zásadní vliv na podobu české krajiny v následujících desetiletích,“ uvedl koordinátor projektu docent Tomáš Kušta.

Osivo a sazenice lesních dřevin se stávají nedostatkovými, oplocenky na ochranu odrůstajících stromků jsou nákladné. Vysoké počty lesní zvěře jsou často zmiňovanou překážkou, kterou je nutné překonat, aby bylo možné nově vysazený les pěstovat. Srny se běžně loví pouze individuálně, takzvaně na čekané. Je však možné zažádat o výjimku a získat povolení pro lov na naháňkách, tedy společných lovech. Tím se výrazně zvýší počet ulovených jedinců, a naopak sníží množství poškozených mladých stromků, které zvěř vyhledává jako potravu. Při silném loveckém tlaku se zvýší intenzita odrůstání mladých stromků, ale změní se také druhové složení ve prospěch cílových listnatých dřevin. „Intenzivní lov srnčí zvěře je možné doporučit pro lesní honitby s vysokými škodami působenými srnčí zvěří, která omezuje hlavně odrůstání a druhovou pestrost přirozeného zmlazení,“ vysvětlil ředitel ŠLP Zdeněk Macháček.

Tým vědců z FLD pod vedením doc. Tomáše Kušty monitoruje chování zvěře a ulovenou zvěř využívá pro další detailní výzkum. Telemetrickým sledováním označených jedinců a pomocí fotopastí bude sledována časoprostorová distribuce a hustota populace zvířat. „Zjišťována bude také hmotnost ulovených jedinců a posuzovány budou trofeje srnců pomocí nejmodernějších technologií. Změny průměrných hodnot v průběhu let poslouží ke sledování kondice zvěře,“ popsal Kušta. Veškeré odebrané vzorky pomohou zjistit, jak zvěř na zásah reaguje. Monitorována bude také přítomnost parazitů jako indikátor celkového zdravotního stavu zvěře. V demonstračních porostech ŠLP bude sledován vliv zásahu na les. Vědci budou zaznamenávat škody, okus a ohryz, způsobené zvěří na stromcích. Za tímto účelem založí oplocené a neoplocené srovnávací plochy, které budou pravidelně fotografovány. Porovnání ukáže míru škod způsobených zvěří a její vývoj v čase, tedy zda se bude v průběhu let při snižování populační hustoty zvěře měnit.

Výsledkem výzkumného projektu bude vybudování strategie, jak pružně reagovat na změny, které narušují stabilitu lesních ekosystémů, jako je například kůrovcová kalamita. Podstatou řešení bude spolupráce všech subjektů hospodařících v lesích – tedy myslivců a lesníků. „Management populací býložravců nemá být založen pouze na regulaci početnosti zvěře, musí zahrnovat i opatření týkající se struktury a složení lesní vegetace,“ zdůrazňuje doktor Miloš Ježek, pedagog a vědecký pracovník FLD. „Oddělení pěstování lesa a hospodaření se zvěří nebo nadřazení jednoho procesu druhému nevedlo v posledních desetiletích k úspěchu,“ dodal Ježek. Cílem projektu tedy bude i vzájemná informovanost zúčastněných stran, společné plánování, vyhodnocení a realizace výsledků.

Zdroj a dokumentární foto (poškození kmínku listnatého stromu) ČZU