Je-li alespoň něco v souvislosti s vodou a pandemií koronaviru na první pohled pozitivní, pak je to skutečnost, že se tento virus podle dosud známých údajů nepřenáší pitnou vodou. Tedy vodou, která prošla nějakou formou úpravy, například za přítomnosti chlóru, který virus zabíjí.

Světový den vody připadající každoročně na 22. března, což letos připadá na neděli, by se tak mohl stát i holdem pitné vodě, kterou člověk nezbytně potřebuje ke svému životu a kterou má i „v době koronavirové“ stále k dispozici. O tom, jaké úsilí a prostřednictvím jakých technologií, stejně jako o fungování přehrad nebo vodohospodářských laboratoří se však veřejnost vzhledem ke zrušení všech akcí se Světovým dnem vody tradičně spojených letos přímo od vodohospodářů nedozví. Což ale neznamená, že se ani o vodě jako takové – především té v přírodě, nemohou lidé také nic dozvědět. I díky letošnímu rychlému nástupu jara a vhodnému počasí na procházky v přírodě se mohou ti, kterým to zdravotní stav umožní, vydat třeba k pramenům řek, potůčkům, tůním, rybníkům, ale i k přehradám (ne ke všem, ale k některých se přiblížit lze) a různým nádržím a vidět tak zdroje vody – i té pitné, na vlastní oči. I to je svým způsobem edukace i cesta, jak si vody více vážit, navíc na mnoha místech spojená s atraktivitou lokalit, kde se zdroje vody nachází.

Výlety do přírody – nejen za vodou – ostatně doporučují všichni jako jednu z možností prevence vůči šíření koronaviru. Pokud přitom nejde o „profláknutá“ turistická místa s vysokou koncentrací lidí na malém prostoru, jsou procházky v přírodě možností, jak si zvýšit imunitu, i proto, že v přírodě našinec obvykle nečelí městskému a civilizačnímu stresu, který imunitu oslabuje. I vzduch má v přírodě s přítomností vegetace trochu jiné složení, a v současné situaci je ještě odlišnější prostě proto, že v něm nepoletují kapénky lidských jedinců nakažených koronavirem. Nebo tam přinejmenším poletují v mnohem nižších koncentracích, než ve městech, včetně různých městských parků.

Jak prožít (nejen) letošní Světový den vody tak bude věcí individuálního rozhodnutí a také možností zamyslet se nad tím, co člověk skutečně nezbytně ke svému životu potřebuje. Zas tak moc toho překvapivě není – ale voda to je.

Petr Havel