Voda je nesmírně důležitá nejen pro krkonošské lesy, ale pro krkonošskou přírodu obecně. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se stará o 585 km drobných vodních toků a nepočítaně studánek a pramenů v celém pohoří. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k víkendovým oslavám Světového dne lesů (21. března) a Světového dne vody (22. března).

„Krkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v řadě světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby, hory jsou opět zelené. Celé jedno desetiletí nebývalého sucha v kombinaci s nežádoucím složením mnoha lesních porostů, založených dlouho předtím, než je do své péče převzala správa parku, nás teď ale staví do situace, kdy se holiny, byť dočasně, mohou do hor vrátit.“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V roce 2019 jsme vytěžili celkem 80 183 m3 v rámci nahodilých těžeb, z toho 57 058 m3 bylo kůrovcem napadené dříví. Obdobnou situaci očekáváme i v letošním roce,“ upřesnil. I když se jedná o čísla vysoká ve srovnání s předchozími roky, není také díky skvělé práci zdejších lesníků důvod k panice.

V případě krkonošských lesů je žádoucí kůrovce v nepřirozených smrkových monokulturách brzdit, protože jde ale o lesy určené k přestavbě na lesy podobné těm přirozeným, má i kůrovec v celém procesu svoje místo. Vykácené kůrovcové oko je šance dosadit do lesa to, co v něm chybí a co kvůli absenci mateřských stromů v okolí neumí nalétnout samo. V letošním roce proto bude do krkonošských lesů s pomocí Škoda Auto, a. s. vysazeno 39 000 jedlí, buků, jeřábů, bříz a smrků výlučně místního původu. Bez ohledu na tuto pomoc ale samozřejmě nadále preferujeme přirozenou obnovu.

„Správa KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky. Po přívalových deštích opravujeme škody, budujeme hrazenářská díla a vysazujeme břehové porosty. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. Kromě toho se snažíme stabilizovat vodní režim v krajině. Likvidujeme v minulosti vytvořené meliorační kanály a snažíme se tak zadržet vodu v horách co nejdéle,“ konstatuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

V minulosti vytvořené meliorační kanály měly za účel odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů. „Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. V několika na sebe navazujících projektech jsme již vybudovali více než 1 500 přepážek. Každá nová přepážka začíná velmi rychle plnit svou funkci. Již po roce jsou přepážky krásně zazemněné, tedy utěsněné, a fungují jako přirozená retenční nádržka v krajině,“ uvedl garant projektu Václav Jansa, náměstek ředitele a vedoucí odboru péče o národní park.

Naše voda, ilustrační foto (bukový podrost ve smrkovém lese), autor: Kamila Antošová