Zemědělské sucho zatím panuje v Česku jen na velmi omezených malých územích. Střednědobé předpovědi však ukazují, že po dobrém stavu, který panoval zhruba šest týdnů, se sucho začne prohlubovat.

Nejpostiženější budou místa, kde menší množství jarních srážek v minulosti nahrazoval ještě tající sníh, který je nyní už jen v nejvyšších polohách. Nejvíce se má situace zhoršit během pár dnů v Libereckém kraji, řekl ČTK Miroslav Trnka z vědeckého týmu, který vytváří portál InterSucho. Míru sucha vědci určují jako poměr aktuálního nasycení půdy a průměrného nasycení půdy v letech 1961 až 2010. Zatímco například na jižní Moravě už v tuto dobu sníh ani v dřívějších letech nebýval a zásoby v půdě se neměly z čeho doplňovat, v podhorských oblastech býval.

„Výhled je poměrně pesimistický, protože v předpovědi na devět dnů slibuje trochu srážek jen jeden model, ostatní jsou bez nich. A dlouhodobá předpověď na jeden měsíc počítá s průměrnými teplotami a průměrnými až podprůměrnými srážkami,“ řekl Trnka.

Do jaké míry se sucho rozvine v dalších týdnech a během jara, záleží na množství srážek. „Nyní není nasycení a deficit nijak tragický. Ale vegetace začala letos kvůli teplé zimě a brzkému příchodu jara spotřebovávat vodu brzy, a zásoby se tak velmi rychle vyčerpají,“ upozornil Trnka. Pokud by se opakoval loňský duben, který byl prakticky beze srážek, projevilo by se sucho velmi rychle a velmi výrazně. „Zatím jsou to ale pouze spekulace,“ poznamenal Trnka.

Že však trend nemusí být letos příliš příznivý, podle něj naznačuje i aktuální stav vodních zásob v Dolním Rakousku a na jihovýchod od Česka, kde už vegetace odčerpala vody mnohem více než u nás.

I přes současnou situaci s nemocí COVID-19 vláda podle Trnky pracuje na řešení dopadů sucha a stavu českých lesů, které v jeho důsledku masivně hynou. „Na současné epidemii se velmi dobře ukazuje, jak vypadá, když se hasí požár, až když přijde a ještě na to nikdo není připravený,“ poznamenal Trnka.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová