Že bude v době „pokoronavirové“ hodně věcí hodně jinak, než v době „dokoronavirové“, bylo už řečeno a napsáno nesčetněkrát. Jednou z předpokládaných změn bude podle všeho i změna vnímání zbytných a nezbytných oborů a činností – a to se týká i vodohospodářství.

Oprávněnost sloganu, že „jíst a pít se bude vždycky“, se zcela jistě zvýší a větší společenskou prestiž by mohlo, pokud se k problematice správně postaví, získat zemědělství a potravinářství. Ještě důležitější pro život lidí je ale pitná voda a voda vůbec, a to je i možnou šancí pro zvýšení významu vodohospodářství v nejširším slova smyslu. Například i pro nutnou generační výměnu poté, co se mnohé obory ukáží jako neperspektivní nebo minimálně jako obory s nižší personální potřebou a negarantovanou budoucností. Ukáže se zřejmě například, že není třeba nekonečného množství konferencí nebo seminářů, na nichž se živí mnoho lidí. Mnohé aktivity se přesunou a již se přesouvají do oblasti IT technologií, což se týká i prodeje spotřebního zboží, i právě organizování virtuálních diskusí.

Pokud se přitom potvrdí teze, že detekci koronaviru a obecně rizikových virů tohoto typu lze odhalovat prostřednitvím rozborů odpadních vod, vytvoří se tlak na potřebu odpadní vody bedlivěji sledovat, než je tomu dnes. Samozřejmě přitom hrozí riziko nadměrných regulací, požadavků na technologie a s tím spojený tlak na vyšší odbornost vodohospodářů, to ale může být jednak atraktivizujícím impulzem pro studium vodohospodářských oborů, jednak tlakem zejména na malé obce, aby se v rámci předběžné opatrnosti na svém území produkovaným odpadním vodám intenzivněji věnovaly. Důsledkem pak může být zastavení procesu atomizace vodohospodářství a důvod k integraci do technologicky a finančně lépe vybavených vodohospodářských celků.

Také se ale nemusí stát nic, společnost se po odeznění pandemie koronaviru „oklepe“ a bude si dál žít svým životem ve „vodním blahobytu“. Strach a jeho pozůstatky ze současnosti ale v myslích lidí nejspíše zůstane a (nejen) vodohospodáři by s „faktorem strach“ měli do budoucnosti počítat.

Petr Havel, ilustrační foto (koronavirus SARS-CoV-2 na lidských buňkách), autor: NIAID