Rozpad českých lesů hraničí podle lesnického odborníka a správce soukromých lesů na Pardubicku Aleše Erbera s ohrožením bezpečnosti státu. Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. Vhodnými adaptačními zásahy lze zachránit i smrkové lesy, které jsou pod 800 metry nad mořem, případně alespoň oddálit jejich smrt, řekl v rozhovoru s ČTK.

„Stále hrajeme o zásobu 200 až 300 milionů metrů krychlových smrkového dřeva. Jedná se o stovky miliard korun a závazky vůči pilám a dřevozpracujícímu průmyslu. Každoročně se zvyšuje podíl dřevostaveb a může se stát, že pro ně nebude materiál. Jedná se o ekologické stavby, které vážou uhlík, a tím přispívají v boji proti oteplování. Proto je potřeba ochránit lesy, které mají šanci odolat a plnit zároveň mimoprodukční funkce, jejichž význam pro společnost a krajinu exponenciálně roste,“ řekl Erber.

Nabízí řešení, jak postupovat. „Rozvolňovat husté porosty a ty případně i podsazovat, díky tomu pak nevznikají při těžbě souší holiny. Jsou to vyzkoušená adaptační opatření. Pokud se zavádějí včas, lze lesy zachránit nebo jim prodloužit život,“ řekl Erber.

Podle něj je také s ohledem na sucho a kolabující odbyt dříví naivní si myslet, že do tří let kůrovcová kalamita skončí, jak podle něj uvedli ministři zemědělství a životního prostředí Miroslav Toman (za ČSSD) a Richard Brabec (ANO).

Podle Erbera by měl vzniknout na úrovni vlády krizový štáb, jenž by řešil problém lesů z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. „Jen ten může dělat zásadní opatření a ukládat je resortům jako priority,“ řekl.

Pro všechny majitele by mělo být prioritou včasné odstranění napadených stromů. Měly by probíhat adaptační těžby a sektor by měl být efektivně financovaný. „Vlastníci však kvůli nastavení dotací od ministerstva zemědělství těží souše, aby je měli zaevidované a sáhli si na dotaci. Tím zhoršují stav na trhu se dřívím, tvoří se velkoplošné holiny a snižují se funkce lesa,“ uvedl Erber.

Podle něj lze pořád zachránit horské a podhorské lesy v západní části republiky. Na tyto zásahy by se měly přesunout peníze a veškeré úsilí. „Nemalá část zdravého dřeva z těchto těžeb by se na několik let mohla uskladnit za pomoci kropení vodou, jak to dělají v Bavorsku. Uschlé lesy je lépe ponechat stát výměnou za finanční kompenzace od státu majitelům lesů. I uschlý les je totiž lesem. Část jich lze podrtit a biomasu ponechat na místě pro zlepšení půd. Skládky se znehodnoceným dřívím by se mohly spálit,“ navrhuje Erber. Problém je podle něj zacyklený. „Dokud se nevyřeší situace na trhu, jsme v pasti,“ míní Erber.

Veřejnost by podle něj měla dát vlastníkům společenskou objednávku, jaké lesy chce mít. „Zatím neexistuje, proto pěstují les hlavně kvůli produkci dřeva. Aby se pěstovaly pestré lesy plnící i mimoprodukční funkce, je zapotřebí, aby stát finančně kompenzoval péči o ekosystémové služby penězi na plochu a zároveň podle kritérií, která zohlední, jak se v lese hospodaří, jak se o něj kdo stará a jaký má přínos pro společnost. Jinak se motivace a myšlení majitelů nezmění,“ míní Erber.

Zdroj: ČTK