Vedení Nových Heřminov na Bruntálsku, které mají být částečně zatopené připravovanou přehradou, chce zachránit železobetonový most z roku 1930. Stavba z dílny slavného vědce, propagátora železobetonových konstrukcí a rektora Technické univerzity ve Vídni Rudolfa Saligera by měla být podle plánů Povodí Odry stržena a nahrazena novým mostem. Tomu chce ale starosta Ludvík Drobný zabránit. Řekl to ČTK.

„Uvítali bychom, aby most, který je dominantou města, zůstal. Nevidíme důvod k jeho odstranění. Oficiálně není prohlášen za památku, ale historickou hodnotu má,“ řekl starosta. Podle něj podobný most, který rodák z Leskovce nad Moravicí projektoval pro Darkov na Karvinsku, kulturní památkou je. „Saliger byl světovým expertem na železobetonové stavby a působil i v USA,“ řekl

Mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková ČTK řekla, že zachování mostu vyloučeno není. „V současnosti se zkoumají možnosti zachování mostu z hlediska technického, odtokových poměrů a technického stavu mostu,“ řekla. Před konečným rozhodnutím o možnosti zachování mostu a jeho zakomponování do navržených protipovodňových opatření je podle ní nutné podrobné posouzení jeho technického stavu. „Stále čekáme, že nám obec Nové Heřminovy poskytne mostní listy, které dokladují technický stav mostu. Tyto mostní listy má každý správce mostu povinnost vést,“ řekla Vlčková.

Podle starosty Drobného ale komunikace s vodohospodáři vázne. „Loni v červenci slíbili, že se na podzim sejdeme. Že nás osloví až budou mít nějaké řešení. Nic se ale od té doby nestalo,“ řekl Drobný. Dodal, že s dodáním dokumentace může být problém. „Nemáme žádné doklady. Pokud obec někdy nějaké dokumenty při převzetí mostu dostala, všechno uplavalo v roce 1997 při povodních. Za nás to je jen záminka pro nečinnost. Přitom není nic jednoduššího, aby se na to nějaký technik přijel podívat,“ dodal.

Stavba přehrady si žádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů. Samotný most nestojí v zóně, která má být zaplavena. Stržen má být proto, že Povodí Odry chce zvýšit kapacitu průtoku v této lokalitě.

Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady na samotnou přehradu téměř osm miliard korun. Za ně by měly být postaveny přehrada a silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky Opavy. Výstavba nádrže se řeší desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu přehrady.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, MartinVeselka – Vlastní dílo