Lidské zásahy do zón s původní faunou a flórou mohou vyvolat ekologickou nerovnováhu a vést k šíření nemocí ze srdce džungle. Vzhledem k odlesňování Amazonie by příští velká pandemie mohla vzejít z Brazílie, varuje podle AFP brazilský vědec David Lapola.

„Amazonie je velkým rezervoárem virů. Hrajeme si s ohněm,” tvrdí osmatřicetiletý David Lapola. Soudí, že je nezbytné přehodnotit vztah společnosti k džungli. Šíření nových nemocí z hloubi džungle je podle Lapoly příliš složité, než aby bylo možno je předvídat. Je podle něho třeba lépe aplikovat princip předběžných opatření a nevyvolat ekologickou katastrofu. Největší tropická džungle na světě má ještě rozsáhlé zachovalé oblasti, ale stále více je odlesňována a ničena. „Když vyvoláme takovou ekologickou nerovnováhu, může dojít k přenosu viru ze zvířat na člověka,” vysvětlil nebezpečí vědec.

Lapola, který je expertem na ekologii, připomněl, že ve světě řádily nebo ještě řádí viry HIV, eboly a dengue. „Všechny se rozšířily v důsledku ekologické nerovnováhy,” zdůraznil. Podle studií docházelo nejčastěji k přenosu v jižní Asii a v Africe, kde žijí některé druhy netopýrů. Avšak diverzita amazonské fauny a flóry může z tohoto regionu učinit největší zdroj koronavirů na světě, říká vědec. Má však na mysli koronaviry obecně, nikoli původce aktuální pandemie SARS-CoV-2, která se rozšířila z Číny. „Není to ovšem chyba netopýrů, není třeba je vybíjet,” upřesnil Lapola. Zároveň varoval, že aktuální epidemie covid-19 v Brazílii ztěžuje dohled nad tropickou džunglí, která je ohrožena: „Musíme reagovat na tuto sanitární krizi a všechno naše úsilí musí směřovat k tomuto cíli. Znepokojivé je to, že odlesňování nabylo velkého rozsahu.”

Za první čtyři měsíce letošního roku podle satelitních údajů Národního ústavu pro výzkum vesmíru zmizelo v Brazílii 1202 kilometrů čtverečních džungle. To znamená nárůst o 55 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který hlásá otevření chráněných území pro těžbu a zemědělství, vyslal nedávno vojáky, aby bojovali proti odlesňování. „Nejzávažnějším faktorem je využívání armády pro všechny problémy v Brazílii. Ukazuje to na institucionální krizi,” ohodnotil tento krok Lapola.

„Postup odlesňování závisí na těch, kdo jsou u moci. Dobrou zprávou je to, že se vlády střídají. Doufám, že za příští vlády budeme věnovat více pozornosti tomuto obrovskému biologickému bohatství, které je nepochybně největší na světě,” řekl o Amazonii, která se z více než 60 procent rozkládá na brazilském území.

ČTK, ilustrační foto (deštný prales) Naše voda – Petr Havel