Kůrovcová kalamita s sebou přináší vedle tíživých dlouhodobých ekologických problémů také katastrofální zhoršení ekonomické situace vlastníků lesů. Největší část svých příjmů totiž doposud získávali prodejem dříví. Toho je ale v současné době na trhu obrovský nadbytek, což vede k pádu prodejních cen až jeho neprodejnosti.

Vlastníci proto hledají nová odbytiště a jedním z perspektivních trhů se jeví Čína. Možnosti prodeje dříví v této zemi analyzovali vědci z České zemědělské univerzity v Praze a své závěry publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2020 v článku „Prodej kůrovcové pilařské kulatiny z České republiky do Čínské lidové republiky“.

V současnosti vlastníci lesů řeší zásadní problém, co dělat s velkým objemem vytěženého kůrovcového dříví na trhu. Veškerý domácí trh je saturován a prodej do ciziny se stále více komplikuje. Zejména evropské země také řeší dopady kůrovcové kalamity. Naskytla se však zajímavá možnost dodávat kůrovcové dříví do Číny, která je zdaleka největším dovozcem jehličnaté pilařské kulatiny na světě. Obchod se dřívím do Číny za využití kontejnerů trvá již více než 10 let, ale v minulosti se vždy jednalo pouze o prodej buku a dubu. Počet takto prodávaných kontejnerů s listnatou kulatinou se pohyboval řádově v několika stovkách za rok.

Export kůrovcového dříví do Číny je pro vlastníky zajímavou variantou, i když má svá technická specifika a obchodní rizika. Obchod je provázen celou řadou nařízení, na které dohlíží Státní rostlinolékařská správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský; tyto subjekty provádějí kontroly již při nakládce do kontejnerů.

Obchodování s čínskými partnery přináší nové zkušenosti, které se prohlubují s objemem prodaného dříví. Jedním ze specifik je finanční nestabilita, která je neustále ovlivňována a ohrožována špatnou situací na společenské i ekonomické úrovni mezi Čínou a USA, kdy dochází k oslabování čínské měny vůči dolaru. Obchod s kůrovcovým dřívím do Číny je pravděpodobně obchodem dočasným, který potrvá jen po dobu trvání kůrovcové kalamity a zvýšené potřeby zpeněžit nadbytek dřevní hmoty.

Specifické je také složitější zajištění dopravy dřevní hmoty od dodavatele k odběrateli. Plné kontejnery jsou převáženy na terminály společnosti České dráhy (ČD), kde jsou skládány v ucelené vlaky, které jezdí do přístavů vhodných pro velké zaoceánské lodě, zejména do Hamburku v Německu a Gdaňsku v Polsku. Cesta kontejneru z železničního terminálu do přístavu bývá většinou završena po 3–4 dnech.

Plavba lodí trvá zhruba 8 týdnů. Kontejnery jsou z důvodu omezené nosnosti před každým naloděním pečlivě zváženy. Povolená váha dřeva je nejčastěji 26 500 kg nebo 28 600 kg. Za normálních podmínek se průměrná hmota, která se převáží v jednom kontejneru, pohybuje kolem 33,5 m3. Vše se odvíjí od vlhkosti, respektive obsahu vody ve dřevě.

Jedním z velkých rizikových faktorů je praskání dřeva následkem rychlé ztráty vody, k níž dochází zejména v jarních a letních měsících. Čínští odběratelé tuto závadu okamžitě reklamují a označují takto poškozené dřevo jako neobjednané. Před přeměřením se provádí kvalitativní prohlídka každého kusu. V případě neshody s dohodnutými požadavky následuje vyřazení konkrétního kusu a jednání o vyřešení otázky neobjednaného dřeva, které v Číně zůstává, ale dodavatel je nedostane zaplaceno. Odvoz zpět do ČR či jinam není rentabilní. V dané chvíli tak dodavateli vznikají náklady jak na nákup v ČR, tak i na přepravu do Číny. V letních měsících se objemy dodané do Číny rapidně snižují, a to i z důvodu nedostatku kontejnerů či kapacity na lodích.

Dalším úskalím jsou počty volných kovových kontejnerů a kolísání cen za jejich přepravu na lodě. Může se stát, že firmy neznalé poměrů vykoupí dřevo za vysoké ceny a následně dojde ke zdražení nakládky na lodě nebo dlouhodobému nedostatku volných kontejnerů k přistavení. Po dosažení přístavu může nastat další problém, a to smlouvání obchodních podmínek s rejdaři, kteří mohou až skokově navýšit ceny dopravy přistavených kontejnerů do Číny.

Obchod s kůrovcovým dřívím do Číny probíhá nejčastěji formou akreditivů, tedy sjednáváním objemu dříví za určitý čas na určitém místě, to znamená nejčastěji na lodi. Další problém může nastat ve chvíli, kdy je dřevo sice naloženo v kontejneru, ale leží v přístavu. Dokud není naložené na lodi, tak není zaplaceno. Teprve po naložení a po předložení sjednaných dokumentů bance je zaplaceno z akreditivu, který má omezenou časovou platnost, a to nejčastěji 2–3 měsíce.

Výhody prodeje dříví lze shrnout takto: dobrá cena za metr krychlový vzhledem k poměrům na trhu; rychlost odbytu; bezpečnost po finanční stránce; uplatnění i dřeva nižší kvality; lepší zpeněžení i pro menší vlastníky lesů; prakticky neomezená možnost objemu obchodu – stálost poptávky; odbyt pro nárazově zvýšenou kalamitní těžbu

Nevýhodami jsou: nákladná doprava po železnici a po moři; závislost na dostupnosti kontejnerů; vzdálenost od dodavatele k odběrateli; dlouhá doba přepravy – 8 týdnů; hrozba uvalení embarga na obchodování s Čínou; rychle se měnící cenové podmínky v kontejnerové dopravě; sezónní poškození dřevy trhlinami; nedostatek přepravních kapacit.

V posledních letech dochází k exponenciálnímu růstu exportu dříví do Číny. Důvodem je stoupající spotřeba dřeva v Číně, takže není důvod se domnívat, že by se snižovala poptávka po dříví z Evropy. Zvláště poté, co byly po aférách s nelegální těžbou omezeny dodávky dřeva z Ruska. Čína dřevo potřebuje nejen pro vlastní potřebu, ale i výrobu, neboť je velkým exportérem nábytku. Čína je největší dovozce jehličnaté pilařské kulatiny na světě, v roce 2017 importovala 50 % celosvětových dodávek této komodity.

V roce 2018 Česká republika exportovala do Číny cca 253 000 m3 kůrovcového dříví. Údaje za rok 2019 ještě nejsou k dispozici. V 1. pololetí letošního roku měla na tento export velký vliv celosvětová pandemie COVID-19 a s tím související drastické omezení všech obchodních aktivit. Lze však předpokládat, že prodej dřeva do Číny, i v důsledku zlepšení jeho logistiky, dostane novou dynamiku a přinese vlastníkům lesů tolik potřebné finanční prostředky na obnovu zničených lesů.

Zdroj: VÚLHM, foto (smrkové dřevo v lese) Jan Řezáč, VÚLHM