Na zavedenou „pravdu,“ že Mrtvé moře má nejslanější vodu na zemi, můžeme směle odpovědět, že to je omyl. Informuje o tom facebooková verze portálu Naše voda.

Nejslanější vodu má totiž podle všeho africké jezero sopečného původu Assal ve státě Džibuti. Obsah soli v něm je 34,8 procenta, v hloubce 20 metrů byla naměřena dokonce koncentrace 39,8 procenta. Hodnoty v Mrtvém moři přitom dosahují „jen“ 28 – 31 procent.

Jezero Assal zabírá plochu 54 kilometrů čtverečních, maximální délku má 10 kilometrů a šířku 7 kilometrů. Průměrná hloubka je 7,4 metru. Je vlastně o něco větší než Lipenská přehrada. Jezero Assal je napájeno z podzemních pramenů, leží ve výšce -153 m pod úrovní Rudého moře a je fakticky i nejnižším bodem na africkém kontinentě. Pokud bychom se chtěli k tomuto jezeru vydat, musíme počítat s letními teplotami téměř 60°C. Toto místo opravdu patří mezi nejnehostinější na světě. V okolí rostou pouze trnovníky, a to ještě v omezeném množství. Fauna zde nemá skoro žádné zastoupení. Krása jezera spočívá  v jeho barevnosti. Od sněhově bílé (solné pláně) až po tyrkysově zbarvenou vodu. Nalezneme zde i fialové, zelené i hnědé odstíny způsobené rozpuštěnými minerály.

Jezero bylo Evropany navštíveno až počátkem 20. století, ale průzkum tohoto přírodního jevu se protáhl na 50 let, než byl plně pochopen. Jezero Assal je i důkazem o pohybu litosférických desek. V místě, kde jezero leží, kdysi došlo k rozdělení kontinentu, a poté oddálení zlomových krajů.Vzniklá proláklina se naplnila vodou.

V jezeru se dá plavat nebo spíše máčet, jeho voda má léčivé účinky nejen na kožní nemoci, ale i pro lidi s dýchacími potížemi, což je často využíváno. Teplota vody dosahuje 33-34°C. Jezero Assal slouží i k těžbě soli, která se přepravuje karavanami do Etiopie.

Otázkou je, zda-li se ještě dá v současnosti nazývat nejslanějším jezerem Don Juan Pond – velmi malá vodní plocha, která se v posledních letech scvrkla na několik desítek metrů čtverečních. Leží v západním konci údolí Wright v západní Antarktidě 9 kilometrů od jezera Vanda a jeho slanost je více než 40 procent. Toto jezírko bylo objeveno v roce 1961 piloty vrtulníku, po kterých bylo pojmenováno. Při prvotním průzkumu jezírka zjistili, že jeho teplota je -30°C, i přesto zůstává jeho voda v tekutém stavu. Jezírko ovšem nezamrzá ani při teplotě -50°C. Původní hloubka jezírka činila asi 30 centimetrů, nyní je pouze několik centimetrů. Poslední voda se měla držet kolem několika velkých balvanů, je ale možné, že v dnešní době je jezírko již zcela vyschlé.

Facebook Naše voda