Takzvaná protikroupová děla, která už používají stovky sadařů v celé Evropě, budou možná používána také v ČR. Píší o tom Lidové noviny.

Oco jde? V dolní části děla se zapálí výbušná směs acetylenu a kyslíku a energie vzniklá výbuchem při průchodu hrdlem vytvoří tlakovou vlnu, která údajně dokáže nadzvukovou rychlostí„vyletět“ až do mraků. Tam naruší polaritu jednotlivých části bouřkové oblačnosti a zabrání tvorbě krup. I když meteorologové a fyzici nad podobným vysvětlením účinků děla kroutí hlavou a mluví o šarlatánství, vynález, oficiálně zvaný „generátor rázové vlny“, si úspěšně razí cestu Evropou.

„Někteří čeští sadaři se o děla skutečně zajímají, protože je používají jejich kolegové v Belgii, Francii,Řecku, Itálii a dalších zemích,“ potvrzuje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. „To dělo prý dokáže zamezit krupobití se sedmdesátiprocentní účinností,“ dodává. Například v Belgii už střílejí do mraků nejen sadaři, ale i někteří prodejci automobilů, kteří mají auta uskladněná venku na velkých plochách a bojí se jejich poškození kroupami. A „generátor rázové vlny“ už dorazil i na Slovensko, kam si čeští sadaři jezdí pro radu.

„Takzvané protikroupové dělo jsme začali používat už před pěti lety a podle našich zkušeností je opravdu účinné. Na druhou stranu musíme řešit i stížnosti obyvatel okolních obcí na hluk, snažíme se v tomto směru postupovat maximálně citlivě,“ vysvětluje Eva Sedláková, asistentka ředitele slovenského sadařství Plantex. Pozitivní účinky děla podle ní dokazuje prostý fakt, že se se generátor používá ve stovkách sadařství v Evropě, ale i v USA a Austrálii. „Podobné dělo používali italští zemědělci už před 150 lety. Tehdy pracovalo na karbid a obsluhovalo se ručně,“tvrdí Sedláková.

Meteorologové ale účinkům děla nevěří. „Za současné úrovně poznatků z oblasti meteorologie a fyziky považuji možnost energetického ovlivnění bouřkových mraků člověkem za nesmysl,“ říká Martin Setvák, odborník na bouřky z Českého hydrometeorologického ústavu. A zpochybňuje i odkaz na zkušenosti předků. „V těch dobách se proti bouřkám například také zapalovaly svíčky v oknech,“ říká Setvák. Hlavní problém spočívá v tom, že účinnost děla se nedá věrohodně ověřit, nikdo nemůže prokázat, že kroupy nespadly právě kvůli výstřelům.

Evropští sadaři ale mají přesto k dělům takovou důvěru, že je belgický producent nestačí vyrábět. Důvodem může být i zoufalství sadařů, kteří potvrzují, že ať si o účincích globálního oteplování myslí kdokoliv cokoliv, krupobití ničí úrodu mnohem častěji než v minulosti.

Se střílením se musí začít půl hodiny před očekávaným začátkem krupobití. Zařízení pak vystřeluje ránu každé čtyři sekundy po dobu, kdy se přibližuje bouřka, až do doby, než mrak opustí oblast.

Zdroj: www.lidovky.cz