Sinice, bakterie i zbytky estrogenu z antikoncepce spolehlivě likviduje nová technologie čištění vody, kterou vyvinuli brněnští vědci. Využívá nízkoteplotní plazma. Vědci získali český patent, usilují o mezinárodní.

Vědci hledají investora, který by jim pomohl technologii přenést do praxe. Má potenciál třeba v čistírnách odpadních vod, veřejných bazénech, ale také ve zdravotnictví. Upravená voda se totiž dobře hodí k dekontaminaci povrchů, řekl dnes ČTK Pavel Rudolf z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického.

Čistírny si v současnosti nedokážou poradit se vším, co voda obsahuje. Rudolf proto s kolegy už 15 let zkoumá možnosti dočišťování pomocí hydrodynamické kavitace. Snížením tlaku lze dosáhnout toho, že se ve vodě začnou objevovat bublinky páry – podobně jako při varu. Když se bublinky mění zpět na kapalinu, jde o tak dramatický kolaps, že vyzářená tlaková vlna roztrhá některé mikroorganismy. Navíc se dočasně mění chemické složení kapaliny a vzniká peroxid vodíku, který funguje jako dezinfekce.

„Problém je, že kavitace sama o sobě není příliš efektivní. Používá se pouze laboratorně, na objemy v řádech mililitrů nebo jednotek litrů. Kapalina navíc musí projít kavitačním cyklem třeba i stokrát. To je samozřejmě v průmyslové praxi nepoužitelné,“ vysvětlil Rudolf.

Vědci ze strojní fakulty proto spojili síly s týmem Pavla Sťahela z Masarykovy univerzity a kavitaci doplnili o výboj nízkoteplotního plazmatu. Výsledek je překvapivě efektivní, technologii CaviPlasma lze navíc uplatnit i na velké objemy vody. „Po otestování kavitační plazmové trysky v průtocích kolem tisíce litrů za hodinu včetně efektivity úpravy následovaly testy pro desetkrát větší průtoky kapalin a zařízení fungovalo stále dobře,“ uvedl Sťahel.

S ověřením účinnosti pomohli odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Připravili vzorky, které byly dekontaminovány v novém zařízení, a vrátily se k vyhodnocení. Akademie se dál podílí na rozvoji metody k čištění vody od psychofarmak, pesticidů, ale také od bakterií, plísní, řas a virů.

„Nejnovější výsledky ukazují, že projde-li pitná voda zařízením s kavitací a plazmou, nerostou v této vodě mikroorganismy ani po šesti měsících, což je prakticky využitelné v mnoha oblastech energetiky, teplárenství, lázeňství, bazénů či wellness,“ míní Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu.

Výhodou technologie je vysoká efektivita i relativně příznivá cena, včetně provozních nákladů. „Máme postavena tři tato zařízení různých velikostí. Všechna jsou odzkoušená a máme potvrzeno, že náš princip funguje stejně dobře v malém i velkém měřítku, což je pro využití v praxi zásadní. Aktuálně zvládáme desítky metrů krychlových vody za hodinu, což už není jen akademická záležitost, ale zařízení průmyslově využitelné,“ dodal Rudolf.

ČTK, ilustrační foto (řasy) archiv Naše voda