V rámci Grantové služby Lesy České republiky, s. p. odborníci na Technické fakultě České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) řeší projekt „Aplikace zplyňovacích technologií při energetickém využití jehličnatých dřevin z kůrovcové a kalamitní těžby“.

Tedy současný problém, jak efektivně naložit s dřevní hmotou kůrovcem napadených stromů, které jsou svou kvalitou potenciálně vhodné pouze pro energetické využití. Pro efektivní využití této hmoty se nabízí mimo jiné technologie zplyňování. Projekt přináší zhodnocení využitelnosti zplyňovací technologie pro využití nadbytku nízko-kvalitních sortimentů dřeva získaných např. po kalamitních těžbách, způsobených v posledních letech zejména napadením dřevokazným hmyzem. V případě posuzování investic do zplyňovací technologie mohou výsledky projektu sloužit jako podkladový materiál pro rozhodovací proces.

Vlastní technologie výroby a využívání dřevního bioplynu je známá již dlouho a dnes nabízené technologie zplyňování dřevní biomasy jsou již obvykle hotová řešení pro výrobu elektřiny a tepla přímo ze suché biomasy. „Díky technologii zplyňování lze z dodávaného dřeva využít podstatně více energie než konvenčním spalováním. Systémy zplyňování dřeva jsou ideální všude tam, kde je současná potřeba elektřiny a tepla, jak je tomu např. v zemědělských a lesnických podnicích. Stejně tak je možné uplatnění i v tzv. energetických vesnicích a ve velkých centrech pro lokální vytápění,“ vysvětluje doc. Ing. Jan Malaťák, Ph.D., odpovědný řešitel projektu, jenž hodnotí přínosy využití této technologie pro efektivní energetické využití kůrovcového a kalamitního dříví v rámci České republiky (ČR).

Technologie zplyňování se neustále vyvíjí podle zdrojů surovin a požadovaných kvalitativních vlastností plynu. V centru pozornosti jsou nové, pro využití komplikovanější, ale zato levnější suroviny, například odpadní materiály. Nové trendy využití vyrobeného plynu směřují nejen pro účely kombinované výroby elektřiny a tepla, ale pokročilejší čištění a úprava umožní i výrobu plynných nebo kapalných biopaliv, která by měla v blízké budoucnosti začít nahrazovat fosilní paliva.

Jelikož paliva použitá ve zplyňovacích technologiích jsou přírodními a obnovitelnými surovinami, jako je i právě dřevní hmota, je rozumné pro nejefektivnější snížení uhlíkové stopy této výroby energie a pro ochranu klimatu využívat regionálně dostupné zdroje. Kromě lesního dřeva jsou možnými zdroji paliva také plantáže rychle rostoucích dřevin s krátkou rotací, které lze smysluplně implementovat pomocí agrolesnických systémů. Kromě toho lze použít velké množství suchých biogenních průmyslových odpadů.

„Zplyňovací technologie otevírají nové možnosti zpracování zdrojů biomasy na hodnotnější energii, po které bude v budoucnosti stále větší poptávka. Bohužel bez vstupních podpor, jak investičních, tak provozních, nejsou zplyňovací technologie v podmínkách ČR konkurenceschopné v porovnání se současnými zdroji energie. V západních evropských zemích, ale i celosvětově, se neustále zvyšuje zájem o zplyňovací technologie,“ dodává doc. Malaťák. Tento zájem je ale závislý na tom, jakým způsobem jsou vytvořeny podmínky pro udržitelnost těchto provozů v jednotlivých státech. Pokud by se měl i v podmínkách ČR vymezit prostor k využití zplyňovacích technologií, je potřeba přesně vymezit zdroje surovin pro použití těchto technologií.

Kolektiv řešitelů nejen z Technické fakulty posoudil v rámci projektu současné možnosti uplatnění objemů palivových sortimentů na trhu ČR z hlediska možných kapacitních nebo technických omezení a predikce dalšího vývoje. V rámci laboratorních zkoušek jsou stanoveny průměrné kvalitativní parametry produkovaných sortimentů a jsou identifikovány faktory, které je ovlivňují. Řešitelé posoudili shodu těchto kvalitativních parametrů produkovaných sortimentů s technickými požadavky současných technologií zplyňování dřevní biomasy a navrhli řešení neshod.

ČZU, ilustrační foto archiv Naše voda