Při velkých nárazových odběrech vody, například při napouštění bazénů, hrozí riziko výrazného poklesu hladiny vody v bezprostředním okolí. Upozornila na to dnes mluvčí společnosti Středočeské vodárny (SVAS) Lenka Kozlová.

„Hladina podzemní vody ve studni je na minimální úrovni, takže nelze čerpat podzemní vodu. V chladných a vlhkých letech, kdy jsou podzemní vody bohatě doplňovány a její spotřeba je malá, obvykle s vodou žádný problém není. Situace se obrací v teplých letech, kdy vyprahlé zahrádky a políčka potřebují denně zalévat a chalupáři i místní začnou plnit vodou své soukromé bazény. V tu chvíli začnou podzemní vodu čerpat všichni – zpravidla bez rozmyslu, bez kontroly a bez ohledu na své sousedy. Výsledkem je rychlý pokles hladiny odčerpané podzemní vody. Protože drtivá většina domovních studní a vrtů je mělkých a je vyhloubena sotva pár decimetrů, nebo prvních metrů pod obvyklou hladinu podzemní vody,často se v takové situaci vyčerpají, nebo dokonce ocitnou na suchu,“ vysvětluje možné nepříjemnosti Tomáš Hloušek, technolog pitných a odpadních vod Středočeských vodáren, a.s. (SVAS).

Zákazníci Středočeských vodáren ale podle něj nemusí mít v teplém létě obavy – nedostatek vody jim nehrozí. Jímací vrty jsou hluboké kolem 60 metrů a odebírají podzemní vodu z velké hloubky. Ani v nejsušších letech tak nevyschnou. Díky své hloubce mohou využívat mnohonásobně větší objem zásob podzemní vody, než mělké domovní studny. Zásoby podzemní vody jsou nejvíce doplňovány během tání sněhu a během deštivých let. Potřeba vody v domácnostech a na zahradách je přesně opačná. „Velké dostupné zásoby podzemní vody umožňují vodárně tyto výkyvy ve spotřebě vody během roku i v delším období mezi chladnými a horkými léty snadno vyrovnat,“ upřesnil Hloušek.

Zásoby podzemních vod se doplňují obvykle po jarním vzestupu hladin podzemních vod, kdy jsou jejich zásoby doplněny především táním sněhu, následněpak dochází k poklesům hladin. Tento pokles obvykle kulminuje na konci léta, případně na podzim. Na doplnění zásob podzemních vod mají vliv především srážky spadlé mimo vegetační sezónu rostlin tj. přibližně od září do dubna. Srážky spadlé ve vegetační sezóně rostlin cca od května do srpna nemají obvykle pro tvorbu zásob podzemních vod podstatný význam. Výjimkou mohou být extrémní srážkové úhrny (např. v srpnu 2010), které mohou doplnit zásoby podzemních vod i v období vegetační sezóny.

Podle hydrogeologa společnosti ProGeo Ondřeje Zemana panují o zásobách podzemní vody pro domácí studny řada mýtů. „Téměř v každé druhé obci napříč celou ČR se doslechnete zaručené pověsti o podzemních jezerech, mnohdy sahajících až do Krkonoš či na Šumavu. Když jeho hladina klesne, v obci vysychají studny. To je pravda jen částečně. Skutečná podzemní jezera najdete v jeskyních, třeba v Bozkově u Semil, nebo v Moravském krasu severně od Brna, ale i ta jsou rozsahem velmi, velmi malá,“ podotýká Zeman. Voda je sice podle něj pod povrchem země všude, ale nejde o podzemní jeskyni s volnou hladinou. Voda pod zemským povrchem vyplňuje pukliny a póry hornin a vejde se jí tam nečekaněvelké množství. Volné dutinky mohou tvořit jednotky až první desítky procent objemu hornin. V nejvyšších místech kam dosáhne, vytváří v těchto drobných dutinách nesouvislou hladinu. Podzemní voda není stojatá. Puklinami a póry pomalu proudí od míst svého vsaku (zpravidla z deště či tajícího sněhu) do míst kde vyvěrá jako prameny, nebo ještě obvykleji skrytě do dna potoků a řek. Rychlost proudění bývá velmi nízká – centimetry až metry za rok. Protože malé rozměry podzemních dutinek vodě v proudění brání a brzdí ji, není ani hladina podzemní vody „vodorovná“ nýbrž skloněná ve směru pohybu podzemní vody.

Hladinu podzemní vody ovlivňuje i člověk jejím čerpáním. Odčerpáním vody a snížením hladiny ze studny, nebo z vrtu se v jeho okolí vytvoří na hladině podzemní vody prohlubeň tvaru trychtýře, která se běhemčerpání prohlubuje a rozšiřuje do okolí. Proud podzemní vody v dosahu této prohlubně se dočasně otočí a zrychlí směrem k vašemu čerpadlu. Po jeho vypnutí začne voda z okolí prohlubeň vyplňovat a hladina ve vaší studni či vrtu opět pomalu stoupá zpět. Proud podzemní vody se nakonec vrátí do svého původního směru. Žijete-li v obci, kde jsou domovní studny blízko sebe, můžete vytvořením snížení kolem té vaší snadno „strhnout vodu“ (snížit hladinu) i svým sousedům.

Rady hydrogeologa majitelům studní v horkém létě:

Sledujte hladinu ve studni. Při větším poklesu omezte spotřebu vody. Pokud voda rychle klesá i bez vašeho přičinění, rozhlédněte se, co s vodou dělají sousedé.

Zamýšlíte-li velký odběr vody (napouštění bazénu, časté zalévání velké zahrady), dohodněte se se sousedy, kteří budou možná vodu potřebovat také. Buďte vzájemně ohleduplní – zásobu podzemní vody máte společnou. Kvalitní pitnou vodu do bazénu si můžete nechat také dovézt v cisterně některé vodárenské společnosti.

Používáte-li vodu ze studny jako pitnou, nechte si pravidelně kontrolovat její kvalitu v laboratoři (například v akreditované laboratoři SVAS – informace prostřednictvím zákaznické linky 840 121 121 nebo na webu www.svas.cz). Při větším čerpání dochází ke zrychlení proudění podzemní vody a zvláště v obcích může dojít k „přitažení“ znečištění třeba z některého netěsného septiku, nebo z blízkého povrchového toku.

Naše voda