V boji se suchem v Jihomoravském kraji by mohla v budoucnu pomoci spodní voda z opuštěných dolů především na Hodonínsku, ale i na Brněnsku. Kraj si nechá k této věci zpracovat analýzu. Na tiskové on-line konferenci to dnes uvedl náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).

Jihomoravský kraj je z pohledu dopadů klimatických změn jeden z nejpostiženějších v republice. Po ukončení těžby lignitu na Hodonínsku a černého uhlí v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi se ale v dolech hromadí velké množství nevyužité spodní vody. „Necháme si zpracovat analýzu, která nám dá podklad pro reálné možnosti využití vody z opuštěných dolů. Předpokládaná cena zakázky je 200.000 korun,“ uvedl Zámečník.

Předsedkyně komise životního prostředí a zemědělství Jihomoravského kraje a senátorka Anna Hubáčková (KDU-ČSL) uvedla, že je třeba prověřit, jak se změnily hydrologické poměry po skončení těžby, v jakém stavu jsou opuštěné doly a jaká je kvalita těchto vod. „Vše proto, abychom mohli rozhodnout, zda tyto vody můžeme využít jako vodu závlahovou, užitkovou nebo k udržení vody v krajině nebo i případně jako vodu pitnou či jiným způsobem, který bude pitnou vodu šetřit,“ uvedla Hubáčková.

V tiskové zprávě Zámečník uvedl, že o tom, že může jít o významný vodní zdroj, svědčí čísla z minulosti. Například v dole Mír Mikulčice na Hodonínsku se při hlubinné těžbě odčerpalo v roce 1988 až 2,25 milionu metrů krychlových vody. V době zahájení útlumového programu v roce 1991 se odčerpalo 1,9 milionu metrů krychlových vody. Postupně se množství čerpané vody snižovalo – v roce 2000 už to bylo jen 656.517 metrů krychlových. Úplné zastavení těžby a tedy i čerpání nastalo uzavřením dolu v roce 2009. Pro zásobení obyvatel Hodonínska pitnou vodou je přitom ročně potřeba zhruba 6,5 milionu metrů krychlových pitné vody.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Hustopečsko: wikimedia commons, RomanM82 – Vlastní dílo