Dnes byly zahájeny práce na dlouho připravované celkové rekonstrukci historického Staroměstského jezu na Vltavě v Praze, který je památkově chráněný. Stavební práce na jezu začaly dnes nasazením kráčejícího bagru, který nejprve urovná kamenný zához v nadjezí.

Následovat bude instalace návodní jímky v délce cca 60 metrů na levém poli jezu hned vedle vorové propusti. V dalším týdnu od 12. dubna by mělo dojít k zajímkování a zahájení postupného odbourávání původní konstrukce jezu. Tato stavebně velmi náročná rekonstrukce vodního díla uprostřed historického jádra hlavního města, si vyžádá náklady ve výši 112 mil. Kč a potrvá do jara roku 2024. „Této významné investiční akci, kterou financujeme z vlastních zdrojů státního podniku Povodí Vltavy, předcházely podrobné přípravné práce, které podnik prováděl již od roku 2016,“ upřesňuje Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy.

Závěry z technickobezpečnostních prohlídek Staroměstského jezu, odhalily závažné závady v jeho konstrukci, které souvisejí především s pokračující degradací dřevěné roštové konstrukce, s výskytem dutin mezi dřevěnou konstrukcí a betonovou výplní konstrukce. Oprava jezu z let 1964 až 1969 na jedné straně příznivě jez stabilizovala, na druhé straně historický objekt jezu poškodila náhradou kamenných desek za jednolitý beton. Při rekonstrukci jezu dojde k obnově dubové roštové konstrukce i vnějšího viditelného provedení tesařských spojů v původní podobě. Dále bude obnovena kamenná výplň oken roštové konstrukce, skládané z velkých žulových kamenů tloušťky 35 cm.

„Práce na rekonstrukci Staroměstském jezu začaly přesně podle plánu, kdy stroje zajistí provádění prací na suchu v délce cca 60 metrů na levé polovině jezu poblíž Kampy. Následovat budou bourací práce na degradovaném dřevěném roštu a betonové výplně jezu. Po odstranění staré konstrukce bude montován nový dubový rošt a kamenná výplň z žulových kamenů. Obdobně bude postupováno v dalších navazujících etapách. Rekonstrukce navrací jez do původní podoby jezu tzv. pražského typu. Jsem si proto jistý, že první stavitelé Staroměstského jezu by byli rádi, kdyby viděli, jak o toto vodní dílo pečujeme i po několika staletích,“ dodává Petr Kubala.

V tomto profilu se jez nachází nejméně od 13. století, konkrétně se dokládá jeho dokončení v roce 1241 i v souvislosti s výstavbou opevnění Starého Města pražského. Tento jez, ač nebyl v Praze první (první tři jezy se pod Hradem dokládají již v roce 993 a do roku 1135 další tři vznikly pod Vyšehradem), stal se s okolními jezy Šítkovským a dnes již zrušeným Novomlýnským, vzorem pro dále realizované vzdouvací stavby v korytech vodních toků pro široké okolí nejen v zemích Koruny České a to jako tzv. jez pražského typu.

Tradičním účelem Staroměstského jezu bylo po historicky úvodním plnění hradebního příkopu dále vzdutí vody pro pohon mlýnů a vodárenské využití. Na pravém staroměstském břehu se jednalo o komplex osmi Staroměstských mlýnů a Staroměstskou vodárenskou věž, na malostranském břehu pak o mlýn sv. Jiří (později Sovovy mlýny) a tři mlýny na Čertovce (Huť, Zlomkovský a Velkopřevorský). Půdorys Staroměstského jezu se v průběhu historie prakticky neměnil. Pouze na levém malostranském břehu byl jez zkrácen o úsek šířky dolního plavebního kanálu vodního díla Smíchov, dokončeného v roce 1922. Od té doby jez není zavázán do břehu ostrova Kampy, nýbrž do dělící zdi z kyklopského zdiva plavebního kanálu.

Dnešní délka v koruně je 300 m včetně vorové propusti. Původně byla přelivná hrana tvořena kamennými deskami vsazenými do dřevěného rámu. V letech 1964 – 1969 proběhla rozsáhlá rekonstrukce jezu. Kamenné desky byly odstraněny včetně výplňového materiálu, následně bylo těleso vybetonováno nad úroveň dřevěného roštu, aby bylo zachováno čeření vody při přepadu vody. V nadjezí jezu byl odstraněn původní zához a vějíř starých dřevěných pilot a následné vybetonování těchto prostor.

Zdroj a foto: Povodí Vltavy