Dnes byl poprvé uskutečněn oficiální zdvih jedinečného kamenného mostu přes velkou plavební komoru na zdymadle Hořín, plně automaticky řízený počítačem. 116 let starý kamenný oblouk byl během dvou let rozebrán a vrácen na novou ocelovou konstrukci, která umožní jeho zdvih pro proplutí až 7 m vysokých lodí.

Technická památka tak bude i nadále plně sloužit plavbě nejmodernějších lodí vstříc Praze při zachování její architektury. Nyní je zahajován zkušební provoz a během června první vysoké lodě proplují nejen zdymadlem, ale také dalšími třemi zdvižnými mosty přes plavební kanál. „Cílem stavby modernizace velké plavební komory Hořín je zajištění parametrů moderní vodní cesty sítě TEN-T, zejména v podobě podjezdné výšky, která při vysoké hladině na Labi klesala až na 2,1 m a znemožňovala bezpečnou plavbu velkých osobních lodí i lodí s vysokým nákladem do Prahy. Odvážnou myšlenku zachovat vzhled památky z roku 1905 a zároveň zkvalitnit vodní cestu pro podmínky 21. století se podařilo díky vynikající práci projektantů a stavbařů zrealizovat a kamenný oblouk k nerozeznání od původního hydraulického válce zvednou během 6 minut o pět metrů,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

Obloukový zdvižný most tvoří 100 tun ocelové příhradové konstrukce a 300 tun repasovaného kamenného obkladu. Celý most zvedají dvě dvojice hydraulických válců, každý o výtlaku cca 220 tun, poháněné dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu. „Velmi mě těší, že se nám podařilo implementovat řídicí systém a provést úspěšný první zdvih ovládaný počítačem. Až zařízení vstoupí do zkušebního provozu, budeme sledovat náklony, geometrii, tlaky, hydrauliku a nejrůznější vlivy působící na mostní konstrukci. Provoz již nyní je plně automatizovaný a umožňuje proplutí velkých lodí s podjezdnou výškou až 7 metrů. Funguje to tak, že kapitán lodě, pro jejíž proplutí nestačí podjezdná výška spuštěného mostu, požádá obsluhu zdymadla o zdvih mostu, která stiskem tlačítka na počítači dá povel řídicímu systému a provede automatické proplavení. Zkušební provoz vyvrcholí závěrečnými komplexními zkouškami,“ přibližuje Jan Prokeš, vedoucí projektu z Metrostavu.

Modernizace vodního díla Hořín začala v březnu roku 2019. Stavbaři Metrostavu v první odstávce rozebrali horní i dolní ohlaví plavební komory, následně provedli betonáže nosných konstrukcí a obložili je původním kamenem. Tím rozšířili průjezdný profil z 11 na 12 metrů. Ze stejného důvodu bylo zároveň nutné vyměnit horní i dolní vrata za širší. Na jaře loňského roku osadili pomocí největšího jeřábu v ČR ocelovou kostru zdvižného mostu a v červenci krátkodobě vrátili do provozu plavební komoru. V říjnu 2020 se komora opět uzavřela, aby mohl být zdvižný most kompletně dostrojen. Při dostrojování kladli kameníci maximální důraz na zachování co největšího množství původních kamenných prvků.

Projekt, společně s modernizací rejd plavební komory Praha – Štvanice, uspěl v roce 2017 u Evropské komise a získal financování z grantu Nástroje Evropské Unie pro propojení Evropy CEF, který dosáhne 10,7 mil. EUR. Financován je rovněž Státním fondem dopravní infrastruktury. Současně je dokončována výstavba 7 nových mostů přes plavební kanál Vraňany – Hořín, která je rovněž nezbytná pro umožnění proplutí vysokých lodí.

Zdroj a foto: ŘVC