Sucho v hlubokých podzemních vrstvách pokračuje, upozornil dnes na tiskové konferenci vedoucí oddělení hydrologie z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Adam Vizina. Letošní zima byla podle něj na sníh standardní, nasycené jsou tak svrchní vrstvy půdy i mělké vrty.

Podle ředitele Českého svazu ochránců přírody Petra Stýbla je potřeba zadržovat více vody krajině, například budovat mokřady na úkor zemědělské půdy. Od roku 2014 jsou hluboké vrstvy na vodu silně deficitní, upozornil Vizina. Podle studií hraje významný vliv nárůst teplot, který mění vodní režim krajiny. „Z tohoto pohledu lze očekávat sníženou dostupnost vody v krajině i v následujících letech i při normálových srážkových úhrnech, a to zřejmě i ve větším měřítku. Dalším aspektem je fakt, že se sucho v rámci ČR vyskytuje i v dalších oblastech kromě notoricky známé jižní Moravy a Rakovnicka,“ dodal Vizina.

To dokládají stránky Českého hydrometeorologického ústavu. „Na západě a severu Čech a povodí horní Sázavy byla vydatnost převážně silně až mimořádně podnormální. Mírně podnormální vydatnost byla dosažena v povodí Orlice, části jižních Čech, povodí dolní Ohře Odry a Opavy a Stěnavy byla dosažena vydatnost mírně podnormální,“ uvádí o vydatnosti pramenů ústav. Na zbylém území Čech a na Moravě je stav vydatnosti vody normální s výjimkou oblasti soutoku Dyje a Moravy, kde je vydatnost nadnormální.

Podle Stýbla je třeba bourat betonová koryta řek a potoků, aby voda znovu přirozeně meandrovala. V ČR se podle něj za posledních 50 až 60 let zkrátila délka vodních toků o třetinu. „Jenom u Labe, které u nás teče 300 km, jsme zkrátili o 50 km jeho délku,“ doplnil.

Problém se suchem je v ČR přesto podle únorových informací Mendelovy univerzity menší než v posledních pěti letech.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová