Odpověď Ministerstva zemědělství (MZe) na otevřený dopis předsedy Spolku Živá voda Jiřího Malíka týkající se Národního plánu obnovy:

Vážený pane předsedo, reaguji na Váš otevřený dopis ze dne 10. 5. 2021, který byl směrován ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi.

Děkujeme Vám za Váš zájem jak o Národní plán obnovy (dále jen „NPO“), tak o českou krajinu, lesy, vody, půdu a biodiverzitu. S Vaším dopisem, jako celkem, však nemůže Ministerstvo zemědělství souhlasit, protože v něm uvádíte řadu závažných dezinformací a nepodložených obvinění.

Předně jsme velmi zklamáni Vaší lacinou populistickou kritikou pracovníků Ministerstva zemědělství za údajnou aroganci na kontaktním jednání v pondělí 10. května, i když jste se tohoto jednání vůbec nezúčastnil. Jednání s Hnutím Duha na téma NPO se v rámci vstřícnosti uskutečnilo v osobní formě namísto videokonferenčního jednání, které je v současné době preferovaným způsobem komunikace, a trvalo více než dvě a půl hodiny. Během nich Ministerstvo zemědělství detailně vysvětlilo principy a logickou propojenost návrhů na ostatní prováděná opatření. Ty mimo jiné obsahují vysazování druhově pestrých lesů odolných klimatické změně, zadržování vody v krajině budováním malých rybníků z přírodních materiálů, tvorbu a obnovu stromořadí, mokřadů, tůní a dalších aktivit napomáhajících adaptaci na klimatickou změnu. Podobně Vaše zcela nepodložené obvinění, že Ministerstvo zemědělství hodlá záměrně riskovat ztrátu možnosti čerpání desítek miliard korun, je nepravdivé, protože připravená opatření jsou v plném souladu s požadavky právních předpisů EU, týkajících se adaptace na klimatickou změnu a ochranu přírody.

Záměrem ministerstva je v rámci NPO přispět k dalšímu posílení udržitelnosti zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství a podpořit adaptaci krajiny na klimatickou změnu, zejména opatřeními, která budou mít pozitivní vliv při řešení sucha, zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu a zároveň podpoří rozvoj biodiverzity.

Navržená opatření se vzájemně doplňují a jsou plně v souladu s názory eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského, který doporučuje investice cílit na podporu zvyšování odolnosti evropských lesů, infrastruktury a odolnosti půdy vůči změně klimatu. Ministerstvo zemědělství ve shodě s doporučeními tak vybralo 6 opatření, která velmi dobře kombinují adaptaci krajiny a zároveň přinášejí zásadní benefity pro životní prostředí. Těmito opatřeními je Ministerstvo zemědělství připraveno realizovat investice, které naplňují jak cíle v oblasti klimatu ze 100 % (vodní a lesní hospodářství), tak i investice do pozemkových úprav naplňující cíle ze 40 %. To je v souladu s nařízením EU č. 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Klimatický rozměr komponenty v podobě navržené Ministerstvem zemědělství tak dosahuje úrovně 84 %, což odpovídá více než dvojnásobku Evropskou komisí stanoveného podílu klimaticky příznivých opatření.

Mezi opatřeními jsou kromě výsadby lesů také pozemkové úpravy, jež jsou jedinečným a dlouhodobým nástrojem s velkou zkušeností v oblasti krajinného plánování, a také následnou realizací stovek konkrétních opatření vedoucích ke snížení dopadů klimatické změny v rámci celé České republiky. Jde především o biocentra, biokoridory a další výsadby zeleně mimo les, tůně, remízky, větrolamy, travnaté pásy, protierozní meze, příkopy či průlehy, poldry, malé akumulační nádrže apod. Tyto prvky člení krajinu, podporují rozvoj biodiverzity, omezují erozní smyv, podporují vsak vody do hlubších vrstev a chrání zdraví, životy a majetek občanů. Na jejich realizaci se podílí množství erudovaných odborníků, akademiků, zástupců obcí a pracovníků Státního pozemkového úřadu, který směřuje přidělené prostředky právě na obnovu krajiny. Následná spokojenost samospráv a obyvatel venkova je nám důkazem, že podpora právě těchto reálných investic (nikoli studií či obtížně přenositelných specifických projektů) je správnou cestou.

Odolnost lesních porostů vůči klimatické změně bude zajištěna zejména obnovou lesa s druhově pestřejší dřevinnou skladbou, která bude bližší přirozené skladbě, než byla doposud. Tato reforma začala už vyhláškou o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, která byla vypracována právě s ohledem na změnu klimatu. Podpory pro obnovu lesa jsou vlastníkům závazně podmíněny využitím vhodné dřevinné skladby (melioračních a zpevňujících dřevin a přípravných dřevin) s ohledem na podmínky konkrétního stanoviště a závazný způsob obnovy. Všechny kroky, zvláště s akcentem na řešení přetrvávající kůrovcové kalamity, tak směřují k podpoře obnovení hydrických, klimatických a protierozních funkcí lesa. Vaše návrhy lesních opatření jsou svou skladbou naopak vhodné spíše pro výsadbu v národních parcích.

Zdůrazňujeme, že záměrem Ministerstva zemědělství je zakládání lesních porostů, které ukládají uhlík do půdy a nadzemní biomasy, slouží veřejnosti, poskytují hospodářský užitek a současně jsou obnovitelným zdrojem energie. Z tohoto důvodu zásadně odmítáme argument, že námi podporované a vysazované lesy neukládají uhlík do půdy. Dle Czech Globe je nejvyšší tempo ukládání uhlíku do nadzemní lesní biomasy v prvních 25 letech stáří porostu. Zároveň Ústav výzkumu globální změny AV ČR uvádí, že po odlesnění, které je typické pro současnou kalamitu, dochází v humusu k redukci zásob uhlíku o 20 až 40 % a trvá 50 až 70 let, než se zásoba uhlíku dostane na původní úroveň. Z tohoto důvodu Ministerstvo zemědělství do NPO navrhlo komponentu vedoucí k obnově lesních porostů po kalamitě, mj. za účelem obnovy poutání uhlíku do nadzemní biomasy a půdy. Co se týká diskuze o ponechávání souší na stojato, dle uvedených závěrů není nikterak přínosem nečinnost na odlesněných plochách, jelikož stojící souše samy o sobě již další uhlík nevážou a jejich absence schopnosti krýt půdu má zjevný negativní dopad související s rozkladem humusu.

V neposlední řadě je třeba reagovat na tvrzení, že z kůrovcového dřeva se vyrábí krátkodobé výrobky, které z pohledu životnosti nepřispívají k poutání uhlíku, např. papír. Podkorní hmyz nesnižuje technické vlastnosti dřeva, což dokládá fakt, že po dobu nahodilých těžeb kůrovcového dříví v kalamitních letech (až 95 % objemů), se v České republice nijak nesnížil objem zpracovaného řeziva. Naopak v roce 2020 došlo v reakci na dostatek dříví k výstavbě nových pilařských provozů (Štětí) a navýšení kapacit stávajících provozů (Chanovice, Javoří). Stejně tak informace nevládních organizací o uvolňování uhlíku nesystémovým spalováním kalamitní hmoty jsou opět tendenčního charakteru, protože po dobu kůrovcové kalamity jsou standardně vypláceny tzv. zelené bonusy stále pouze jen na těžební zbytky, nikoliv na dříví z těžby v podobě hroubí (viz příslušná vyhláška č. 477/2012 Sb.).

Vaše další vyjádření, že závlahy nemají být v adaptačních opatřeních a v NPO zařazeny, vychází evidentně z naprosté neznalosti problematiky zemědělství v regionech vystavených suchu, tedy např. ve státech jižní Evropy. Například v Portugalsku je do NPO zařazena výstavba rozlehlé přehradní nádrže, jejíž potřeba vychází z veřejného zájmu zajistit dostatek vody pro zavlažování tisíců hektarů zemědělské půdy. Vaše vysvětlení, že jde o jinou geografickou polohu státu, vůbec nezohledňuje vývoj klimatu a dopadů víceletých bezsrážkových období na zemědělství v našich nejohroženějších oblastech. Případná obava, že není dostatek vody k závlahám, neobstojí, pro závlahovou vodu jsou a budou využívány akumulace v nádržích, které zachytí srážkové vody. Na skutečnost, že ze srážkových úhrnů zachycujeme a využíváme přibližně pouze 10 % jejich objemu, jste raději vůbec neodpověděl.

Zásadní je ovšem Vaše trvalé vyčítání nedostatečnosti „reformy“, která by umožnila kompletní změnu krajiny České republiky ve prospěch zeleného hospodaření s vodou a zajištění jejího dostatku, ke které máte k dispozici modelové řešení. Tvrdíte, že řešení pro celé území České republiky by bylo zpracované za několik měsíců a že ze strany Ministerstva zemědělství jde o naprosté nepochopení záměrů Evropské komise, se kterou Vy trvale komunikujete.

V tomto případě si klademe otázku, co Vámi propagovaný „model“ obsahuje, což byste nyní měl zástupcům Evropské komise dopodrobna vysvětlit. Vámi uvedený odkaz objasnil, že jde o „srážkoodtokový model s cílem popsat odezvu na přívalovou srážku, a tím umožnit zachycení přívalové srážky a úpravami snížit rychlý povrchový odtok a omezit erozi“. V podstatě tedy jen podle určitých dílčích výsledků modelujete nápravná opatření na mapách a tam, kde to lze s ohledem na vlastnictví pozemků, částečně i v praxi. Výstupy modelu spočívají v zadržení rychlého odtoku, ale v žádném případě neumožní hodnocení zabezpečenosti dostatku vody v povodích pro překlenutí sucha. O průmětu následků změny klimatu a možností snížení extrémních dopadů sucha tento model nesděluje nic a o jeho překlopení na celé území se zatím ani neuvažovalo.

Přesto tendenčně osočujete představitele Ministerstva zemědělství, že nechtějí své racionální návrhy pro podporu života obyvatel České republiky změnit v NPO ve prospěch Vašeho dosud neexistujícího řešení.

Vážený pane předsedo,

souhlasíme s Vaším názorem, že Vámi navrhované akce primárně spadají do gesce Ministerstva životního prostředí, tj. studie, projekty i realizace mohou být realizovány v rámci OPŽP. Otázkou tedy je, proč v této věci nekomunikujete a dlouhodobě nejednáte právě s Ministerstvem životního prostředí a kritizujete za aktivní přístup a řešení Ministerstvo zemědělství. Stejně tak k Vaší kritice, že jste měl pouze necelé čtyři dny na přípravu na vypořádání připomínek, konstatujeme, že jde o standardní postup a žádné jiné připomínkové místo si na způsob a termín vypořádání připomínek nestěžovalo.

Rádi bychom také na pravou míru uvedli záležitost jednání s Evropskou komisí, kterou jste zmínil dne 11. 5. 2021. Toto jednání se netýkalo Ministerstva zemědělství a jeho účelem nebylo proces s Evropskou komisí uzavřít, jak nesprávně uvádíte. Kromě toho Ministerstvo zemědělství bylo dohodnuto s Ministerstvem průmyslu a obchodu, že finální verzi našich opatření zašleme po vypořádání připomínek s připomínkovými místy, které v rámci meziresortního připomínkového řízení řádně a včas uplatnily písemné připomínky.

Ze všech výše uvedených důvodů očekáváme, že se za svoje nepravdy omluvíte nejenom písemně, ale také v tisku a uvedete na pravou míru stav svých dílčích poznatků a nabízených modelů, které pro řešení praxe vyžadují další rozpracování, včetně finanční podpory.

Závěrem bychom Vám rádi sdělili, že skutečnost, že NPO není zpracován ve shodě s Vašimi představami, neznamená, že jde o špatně zpracovaný materiál. Naopak Vás ujišťujeme, že komponenta 2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu byla připravena plně v souladu s přílohou číslo 6 Nařízení EK, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Ministerstvo zemědělství si za finální podobou své komponenty NPO plně stojí a přes jednotlivé odborné sekce je plně připraveno ji obhájit.

S pozdravem: Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová