Suchá nádrž Jelení na Kobylím potoce byla stavebně dokončena v roce 2019 a poté následovala řada technicko-bezpečnostních měření, která prokázala bezpečnost a provozuschopnost vodního díla.

Obstála také v červnu 2020, kdy proběhla na Kobylím potoku krátká povodňová epizoda, během které bylo možno ověřit také skutečnou transformační funkci nádrže. Nádrž Jelení byla navržena v rámci souboru opatření na horní Opavě. Svým účinkem přispívá jak k tlumení regionálních povodní, tak přívalových srážek a doplňuje tak klíčový prvek souboru opatření, kterým je připravovaná nádrž Nové Heřminovy. Z uvedených opatření již byly v roce 2017 dokončeny suché nádrže Lichnov III a Lichnov V, v roce 2019 byla dokončena suchá nádrž Loděnice a suchá nádrž Choltický. Hráz suché nádrže Jelení se nachází severovýchodně nad obcí Karlovice na Kobylím potoce, 460 m nad soutokem s Adamovským potokem. Kobylí potok je ve správě státního podniku Lesy České republiky. Těleso hráze je navrženo jako sypané s jílovým těsněním, má výšku 16 m a délku 273 m. V současné době se jedná o největší suchou nádrž se sypanou hrází v Moravskoslezském kraji.

„Podmínkou pro bezpečné provedení zkušebního provozu a ověření technického stavu hráze a sdruženého objektu, byla vhodná hydrologická situace, resp. dostatečný přítok do nádrže. Proto jsme využili výrazných dešťových srážek v roce 2020 a tání sněhu na přelomu roku 2020-21 k pozvolnému napouštění. Nejvyšší dosažená hladina byla  na úrovni 518,75 m n.m., tj. max. hloubka vody u sdruženého objektu byla 8 m, objem zadržené vody v nádrži dosáhl téměř 300 tisíc m3, což je zhruba 40 % celkového objemu“, informoval Tomáš Skokan, vedoucí provozního odboru státního podniku Povodí Odry.

Po celou dobu zkušebního provozu byla průběžně prováděna měření všech veličin technicko-bezpečnostního dohledu (TBD), zejména denní sledování průsaků v měrných šachticích patního drénu, sledovalo se sedání a pohyby hráze a objektů a byla provedena rovněž krátká funkční zkouška spodních výpustí. Výsledky deformetrických měření zahájené v průběhu sypání hráze na dilatacích sdruženého objektu potvrdily předpokládaný a bezpečný vývoj sedání podloží i po zvýšeném zatížení hráze v době napouštění.

„Porovnáním výsledků měření monitorovacích bodů velmi přesné nivelace na koruně hráze od roku 2019 do součastnosti bylo zjištěno, že sedání hráze dosáhlo hodnoty max. 30 mm, což je u hráze o výšce 14,9 m zcela adekvátní,“ doplnil Břetislav Tureček, technický ředitel, státního podniku povodí Odry a dodal: „Nádrž je provozována jako suchá. To znamená, že veškerý její objem o velikosti přibližně 865 tis. m3 je za běžného provozu prázdný a je vymezen k zachycení povodní. Tento takzvaný retenční prostor je navržen tak, aby teoretická stoletá povodeň o návrhovém průtoku 33,5 m3/s byla utlumena na neškodný odtok 4,41 m3/s. Koncepčně byl neškodný odtok z nádrže stanoven podle kapacity Kobylího potoka přes obec Karlovice s přírůstkem o velké vody z Adamovského potoka. „Karlovický uzel“ bude završen doplněním o revitalizaci mezi nádrží a horním koncem úpravy koryta Kobylího potoka nad Karlovicemi, které se v současnosti realizuje“.

Projekt na stavbu nádrže připravila projekční firma Pöyry Environment, a.s. Samotná stavba nádrže byla započata v březnu 2017 a dokončena byla v červnu 2019. Celkový náklad stavby činil přibližně 150 miliónů korun. Stavba byla financována ze státního rozpočtu České republiky prostřednictvím programu Ministerstva zemědělství na podporu prevence před povodněmi III. Zhotovitelem stavby bylo sdružení firem OHL ŽS a.s., Metrostav a.s. a POHL cz a.s.

Ničivou silou se voda zapsala do dějin Česka v roce 1997. Tehdy si povodeň vyžádala 50 lidských životů a škody za 63 miliardy korun. Jenom státní podnik Povodí Odry investoval 2,1 miliardy korun do odstranění povodňových škod a zhruba 2 miliardy korun do více než 80 opatření, která mají záplavám zabránit.

Zdroj a foto: Povodí Odry