Většina tragických událostí mívá více příčin, a stejně i ta, co se stala před pár dny na jezu Sázavy v Českém Šternberku.

Samozřejmě prvotní příčinou bylo, že se nezkušení vodáci vydali v raftu sjíždět řeku, přestože bylo po deštích v ní o trochu více vody, než je obvyklé. Vyhlášený povodňový stupeň ale žádný pro tento úsek řeky nebyl, řeka byla dle všech dostupných informací v tomto úseku normálně splavná bez omezení, takže z právního a ani jiného hlediska nic neporušili.

Možným pochybením vedoucího bylo, že nebyl s ostatními na raftu, ale vedle na kánoi. Kdyby byl s ostatními na raftu, možná mohl dříve a razantněji nasměrovat raft do propusti, a ten by se nedostal na splav a následně pod něj. Ale chápu, že být se 6 puberťačkami a puberťáky celý den na malém raftu je pro jednoho dospělého dosti unavující, a možná, že tam ani pro něj už nebylo místo. Nicméně toto pochybení zaplatil tou nejvyšší cenou, svým životem. A s ním bohužel i jedna dívka.

To, že „véčko“, čili nájezd do propusti (šlajsny), je tam málo rozevřený, jde na vrub stavitelům jezu před mnoha lety, kdy ještě nezkušení vodáci nesjížděli řeky pro zábavu, a zkušení voraři vždy dobře věděli, co musí udělat, aby se dostali bez úhony přes jez. Nicméně to, že není dostatečně viditelně označena poloha propusti, je již chybou správce jezu, tedy Povodí Vltavy, státní podnik. Pokud člověk stojí vedle jezu, tak má oči minimálně 2 metry nad betonovým ohraničením propusti, ale pokud sedí na dně raftu, tak je má maximálně jen v úrovni tohoto ohraničení, které navíc z větší vzdálenosti kvůli paralaxy vyčnívá nad hladinu jen minimálně, takže nezkušený vodák nemusí včas zareagovat. Přitom by stačilo na obě strany „véčka“ přivrtat za pár stovek korun metr vysoké plechové cedule s červenobílými pruhy, které by odvážné vodáky už zdálky upozorňovaly, kde je ta spásná propust. A zaštiťovat se tím, že jsou přece na obou stranách řeky cedule, upozorňující na nebezpečný jez, když jsou zcela zakryté vegetací, též nelze.

Ale je zde ještě jedna, naprosto zbytečná a zásadní chyba správce toku, tedy Povodí Vltava, který spravuje též řeku Želivku včetně nádrže Švihov (lidově přehrada Želivka), jejíž odtok ústí do Sázavy jen 23 km proti proudu od Šternberku. Stačí se podívat na webové stránky Povodí Vltavy na průtoky řek v onen den, kde i naprostý laik na grafech (viz přílohy) uvidí, že den před tragédií se ze Zruče nad Sázavou hrnula dolů po proudu povodňová vlna s až 42 m3 vody za sekundu. V Kácově už ale měla přes 60 m3/s, tedy těsně pod hranicí I. povodňového stupně. Příčinou bylo, že z nádrže Švihov, ze které běžně odtéká do Sázavy jen minimální sanační průtok pod 1 m3/s, den před tím od rána 11. 7. zvýšili tento průtok až na 18 m3/s!!! To se opravdu nikdo z Povodí Vltavy nedívá večer na televizní zprávy o počasí, aby s týdenním předstihem věděl, že když bude týden pršet, že bude přehrada brzy plná, a tak mohl začít přece odpouštět už týden předem, a ne to nechat až na nejhorší možnou dobu, kdy kulminovaly průtoky Sázavy nejen nad Českým Šternberkem!

A když to včas nikdo neudělal, tak vůbec nehrozilo žádné nebezpečí z prodlení, kdyby tento vysoký odtok byl následně okamžitě zcela zastaven, protože při aktuálním přítoku do nádrže 14 m3/s, mínus odtok cca 3 m3/s do přivaděče pitné vody pro Prahu, tedy celkem na úrovni cca 11 m3/s, by se hladina nádrže zvedla denně o pouhých 6 cm!!! A stačily by maximálně pouhé 2 dny, tedy trapných max. 12 cm (přeliv přehrady je ještě o 6 cm výše a kapacita tohoto přelivu je 384 m3/s, takže nehrozilo žádné nebezpečí!), a průtok Sázavy ve Šternberku v době tragédie 13.7. kolem poledne místo skutečných naměřených 27 m3/s (viz graf č. 1) by bez oněch 18 m3/s navíc ze Želivky byl na pouhých 9 m3/s a zůstal by tak hluboce pod nebezpečnou úrovní splavnosti tohoto jezu.

Při normálním průtoku jde totiž přes korunu jezu jen několik málo cm vody a dle sdělení místních obyvatel není nijak výjimečné, že vodáci s rafty se zastaví o korunu jezu, projdou se po něm (jak je obvyklé u jiných sázavských jezů) a pak teprve přesunou raft do propusti a pokračují v plavbě. Pokud ale nastane několikanásobné zvýšení průtoku vody, pak se jednak zvýší hladina vody nad korunou jezu, která tím umožní splutí i obsazeného raftu přes korunu jezu, ale jak je vidět z videa ze 17.7., kdy tam měla Sázava svůj průtok stále zvýšený o 18 m3/s ze Želivky, podstatně se zvýší i odtok vody do náhonu na levé straně jezu, a výsledný proud tak stáhne hůře ovladatelné rafty doleva od propusti, jejíž splutí je jinak i při několikanásobném stavu vody zcela bezpečné, a místo v ní skončí na koruně jezu a následně pod ním ve smrtelně nebezpečném vodním válci. Proto je tento jez nebezpečný jen při vyšším stavu vody, zatímco při normálním je zcela bezpečný. A je samozřejmě otázkou, proč není na tuto zvláštnost tohoto jezu nikde v itinerářích upozorněno a zda musí právě při zvýšeném stavu být tolik vody přepouštěno přes náhon, když tam není označena žádná vodní elektrárna.

O to více cynické bylo následné vyjádření mluvčího Povodí Vltava Hugo Roldána, že „Momentálně je na Sázavě třikrát větší průtok, než je obvyklé pro toto období. Pokud jde o jez u Šternberku, při takovém průtoku, jaký tam je teď, jej nedoporučujeme sjíždět.“ Bodejď by nebyl průtok třikrát větší, než je obvyklé, když Povodí Vltava před tím otevřelo propusť nádrže Švihov na maximum těsně pod úrovní I. povodňového stupně! (viz graf 2) a zvýšilo tak průtok na jezu v tu dobu trojnásobně! A proč odpouštělo stále dokonce dvojnásobek vody (18 m3/s), než byl aktuální přítok do nádrže (10 m3/s), když už větší deště nehrozily?

Kdysi, před 40 lety jsem pracoval i jako programátor a už tehdy jsme dokázali některé procesy automaticky řídit. A před 30 lety jsem měl možnost několik let pracovat s Ing. Leopoldem Zubkem, odborníkem na IT z vedení Povodí Odry, státní podnik, který mi často vyprávěl o tom, jak tam již umí automaticky řídit tu spoustu přehrad, nádrží a toků v severomoravském kraji. A Povodí Vltavy, když jim takto fatálně několikanásobně selže lidský faktor, to ani po 30 letech ještě neumí? Vždyť z hlášení svých automatických měřicích stanic muselo jasně přesně po hodinách vědět o těchto povodňových vlnách i o svém nebezpečném razantním náhlém zvýšení odtoku z nádrže Švihov.

Navíc Povodí Vltava, státní podnik, má dle svého profilu povinnost kromě jiného i „přinášet na svých webových stránkách informace o vodních dílech a mimořádných manipulacích“. Proč tedy alespoň na tuto mimořádnou manipulaci v mimořádně nevhodné výši a době včas neupozornilo, když tento nebezpečný vysoký průtok zavinilo samo nesmyslným svévolným a zbytečným odpouštěním nádrže Švihov na Želivce, navíc v neopodstatněné výši?

Co tam dělají ty stovky zaměstnanců, když ani jeden z nich nezasáhl či včas předem alespoň neinformoval o mimořádném odpouštění nádrže Švihov? To je trestuhodná nedbalost a neschopnost odpovědných pracovníků Povodí Vltava, státní podnik, a jeho vedení by proto mělo přijmout plnou odpovědnost za tento stav a jeho tragický následek a podat svou rezignaci dříve, než bude odvoláno svým zřizovatelem ministerstvem zemědělství! Nebo snad budeme čekat na další zbytečnou tragédii?

Autor a doprovodná grafika: JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura, mail: mechura.p@gmail.com